Byl jednou jeden... vynálezce

,,Ach ti Číňané..." Vděčíme jim za tolik vynálezů... často před všemi ostatními! Hrací karty, zeměpisné mapy, desetinná soustava, parní stroj, to všechno více jak 2000 lety před ostatními. I další vynálezy a objevy vás budou zajímat: hodinový stroj, koňak, tisk, rakety,řetězový náhon, ropa, visuté mosty a papír... a nejen to vám nabídneme v prvním díle nového seriálu.

V tomto díle vám ukážeme většinu vynálezů, které už před 2000 lety běžně používali Staří Řekové: Hippokrates a medicína, Sokrates a filozofie. Poznáme Sofokla Euripida a krále Oidipuse. Elektru, Protagora... a také Démokrita a atom, Eratosthena a výpočet obvodu zeměkoule. A nakonec Archiméda, nejslavnějšího vynálezce té doby.

V tomto díle uvidíme vynález slavného Aristotela ,,učení při chůzi", aneb peripatetická škola. Poznáme Ktésebia, vynálezce vodních hodin, vodní pumpy, teploměru a dalších v té době pozoruhodných vynálezů. A nakonec uvidíte samotného Héróna z Alexandrie, nepochopeného génia a jeho zvedací stroj, stroj na páru a nebo hudební nástroj podobající se piánu.

Maestro nám bude vyprávět dlouhý příběh, který začíná daleko v historii u slunečních hodin a končí až u atomových. Uvidíme vznik různých hodin: slunečních, přesýpacích, olejových či svíčkových. A že je neznáte? Poznáte je! A nejen hodiny obyčejné. Čínské vodní hodiny, např. ukazovaly fáze měsíce a pohyb planet.

Jindřich, třetí syn krále Jana Portugalského se rozhodl objevovat svět. Založil výzkumné a navigační centrum na ostrově Sagres. Expedice podněcované Jindřichem obeplouvají africké pobřeží. Tyto výpravy poprvé obeplují mys Bojador v Africe a roku 1487 obeplouvá Bartolomeo Diaz poprvé nejjižnější cíp Afriky - mys Dobré naděje a otevírá tak cestu do Orientu.

Kdo vynalezl knihtisk? Již před tisíci lety se o výrobu papíru a tisk úspěšně pokoušeli staří Číňané a o několik století později přichází Gutenberg s novou technikou knihtisku. Vynalézá tiskařský lis, slitinu pro vylévání písmenek a zdokonaluje velkovýrobu knih. Jeho touhou je, aby každý člověk mohl mít svou knihu.

Kdo byl a co všechno uměl tento geniální umělec a vynálezce? Poznáte život Leonarda který se věnuje: architektuře, anatomii, mechanice, strojnictví, kosmické technice, obráběcím a válečným strojům, hudbě biologii..., a také trochu malování, jen tak bokem. Několik set let před ostatními vynalezne proncipy létacího stroje, tanku, kuličkových ložisek a namaluje obrazy: Mona Lisa, Poslední večeře a jiná nesmrtelná díla.

Akupunktura ve staré Číně, Hippokrates ve starém Řecku, v Římě zase objevení nervové soustavy. V 16. století Ambroise Paré aplikuje nové lékařské prostředky: zašívá cévy, vynalezne protézu končetin a o něco málo později objeví Harvey krevní objev. Není jednoduché být vynálezcem a u doktorů to platilo o to více.

,,A přece se točí", zvolal Galilei. Kdo by si tuto větu nepamatoval ze školy. Galileo se narodil v italském městě Pisa, vystudoval univerzitu a stal se profesorem matematiky. Zdokonalil hodiny díky kyvadlu a vynalezl dalekodled. Galileo zastával názor, že Země se otáčí okolo Slunce a to se mu stalo osudným.

Už jako malý kluk měl tisíce nápadů, vyráběl papírové draky a nebo vodní hodiny. Později rozvinul teorii lomu světla, a když mu spadlo na hlavu jablko ze stromu, vynalezl gravitační zákon. Brzy se stal profesorem matematiky a stále rozvíjel své teorie: odpor vzduchu, střely, nárazy, šíření zvuku či rovnováhu kapalin. Nikdo před ním nepřispěl tolik k porozumění světa.

Jak je stará naše Země? Dneska to víme docela přesně, ale před pár stovkami let tomu tak nebylo. Nikdo si v době Buffona nedovedl představit, že je Země stará 4,5 miliardy let. Ani on sám ne, ale přišel na to, že Země byla kdysi žhavá koule a bez životaažeseveškerý život musel po dlouhou dobu vyvíjet. Dodnes jsme Buffonovi vděční, že umístil naši planetu, faunu a flóru na přední místo v dějinách.

Ano byl to Lavoisier, kterého můžeme považovat za otce chemie. Byl velmi nadaný a už ve svých 25 letech se stal členem Akademie věd. Předkládal důkazy, že pokud jde o hmotu, nic se neztratí, nic se nevytvoří, vše se jenom přemění v něco jiného. Dokázal, že voda není ,,element", ale spojení vodíku a kyslíku a objevil metrický systém, který používáme dodnes.

Jak je to vlastně s párou? Je překvapivé, že se jí člověk naučil používat teprve před pár stoletími. Denis Papin vynalezl první tlakový hrnec, Newcomen a Watt pak zdokonalili první parní stroj. A pak přišel Stephenson s vynálezem parní lokomotivy. Lokomotiva Rocket jezdila rychlostí 20 mil za hodinu a tak začal zlatý věk parní železnice.

Na přelomu 19. století se začal mladý Michael Faraday zajímat o elektřinu. V Královském ústavu později prezentoval své poznatky: Pohyb magnetů vytváří silové pole, které zase vytváří elektřinu. Poznání elektrické energie bylo jedním z nejvýznamnějších objevů novodobé historie. Jak velká čarodějka elektřina je, uvidíte v tomto dílu. A náš svět by jenom stěží mohl bez elektřiny fungovat.

Pochází člověk z opice? Dodnes diskutované téma! Ale jak k němu Darwin dospěl? Už jako mladý přírodovědec měl možnost plavit se s výzkumnou lodí po pobřeží Jižní Ameriky. Na svých cestách poznal mnoho neznámých zvířat. Největší objevy však učinil na ostrovech Galapágy, kde měl možnost poznat stejné druhy ptáků s jinými zobáky, podle toho, na jakém ostrově žijí. A tak se zrodila myšlenka evoluční teorie druhů.

Mendel je nazýván otcem genetiky a opravdu je tomu tak. Díky hrášku se mu podařilo objevit genetické zákony. To znamená, že rodiče přenášejí své vlastnosti na potomky díky genům. Mendelovi nástupci pak díky jeho objevům pokládají základy genetického inženýrství, objevují a zkoumají DNA.

Francouzský vědec Pasteur objevil maličké částečky - mikroby, kteří šíří nemoci a infikují nás. Díky tomu dokázal vyvinout očkování. Nejprve je prováděl na zvířatech a později i na lidech.Díky němu byl celý svět očkován proti vzteklině. Pasteurův ústav později vyvinul vakcíny na záškrt, mor, tyfus, žlutou zimnici, tuberkulózu a nebo žloutenku.

Jedním z největších vynálezců byl Edison. Už ve 12 letech začíná prodávat vlastní noviny, později vynalézá detektor omylu, vícenásobný telegraf a další stovky vynálezů. Ve 30 letech vyrobil zařízení pro záznam hlasu a vynalezne první žárovku, díky které pak osvětlí celá města. Vynalezl také předchůdce kamery - poprvé rozhýbal obrázky.

Mladý italský génius jménem Marconi poprvé ovládl přenos vln vzduchem. K přenosu zvuku už nebude zapotřebí elektrického drátu. Vzniklo bezdrátové spojení a informace budou přenášeny z jednoho konce světa na druhý. lodě s problémy mohly volat o pomoc. Díky Marconiho bezdrátovému rádiu se zachránila 1/3 cestujících Titaniku, kteří by bez pomoci ostatních lodí nepřežili.

Kdo by neznal automobil, dnes běžná součást našeho života. Nebylo tomu tak vždycky a v tomto díle můžeme vidět jak došlo k vyrobení prvního automobilu. Uvidíte první automobilové závody a otevření první továrny na auta značky Ford a také, jak se automobil značky Ford T začal vyrábět sériově.

Létat chtěli lidé už od pradávna: bájný Ikaros, Leonardo Da Vinci a nakonec bratři Wrightové, kteří uskutečnili první seriózní let. Začala vznikat jednoduchá letadla, která se později, zejména za války, zdokonalovala. Dnes není létání žádným snem, ale naprosto běžným dopravním prostředkem.

Byla jednou z prvních žen, která studovala univerzitu a získala také diplom a profesorský titul. Marie byla velmi nadanou ženou a společně se svým manželem objevila a zkoumala radium. Později získali Nobelovu cenu a jejich objevy můžeme využívat dodnes..., např. rentgenové paprsky.

Pro většinu z nás je otcem fyziky a tím nejznámějším vynálezcem. Jeho teorie relativity tehdy získává odpor u vědecké společnosti. Avšak za nějaký čas se skutečně jeho teorie potvrdí. Za války se odstěhuje do USA, kde bude mít později možnost setkat se osobně s americkým prezidentem.

Říkali mu,,Táta Kačer", protože celý svůj život věnoval pozorování zvířat..., ovšem v jejich přirozeném prostředí. Poprvé dokázal postavit etologii jako seriózní vědu a dokázal, že chování živočichů není automatické. Že dokáží přemýšlet, učit se, mít rád..., stejně jako lidé. O mnoho by byl svět lepší, kdyby člověk mohl, alespoň někdy, být tak citlivý jako zvířata!

V tomto dílu začínají lidé létat do vesmíru, Rusové se předhání s Američany. Vysílají první družice, lidi a zvířata na oběžnou dráhu Země. A pak přijde Armstrong a posádka jeho rakety, která poletí k Měsíci. Armstrong byl prvním mužem, který se, v rámci programu Apollo, mohl procházet po Měsíci.

Co může ještě člověk v dnešní době vynaleznout nebo objevit? Vždyť už všechno víme a známe. Není tomu tak, čekáme ještě na objevy robotů, rychlejších dopravních prostředků, zdokonalení počítačových čipů a nebo cestování vesmírem. Jednou budou děti našich dětí obývat Mars. Člověk vždycky objevoval a vynalézal a bude to tak dělat i nadále.