Byl jednou jeden… člověk

První část seriálu nám ukáže stvoření naší planety Země. Od dob pradávných, kdy se planeta Země ještě formovala, po vznik první malé živé buňky. Než se tato první buňka probojovala k životu, trvalo to víc než tisíc miliónů let. A než se z této maličké buňky stal živý organismus, pak primát a nakonec člověk.

Člověka jsme už poznali. Víme, že žije ve skupinách a tvoří společenství. V tomto díle však poznáváme člověka, zvaného „NEANDRTÁLSKÝ". Lidé už loví zvěř a chytají ryby.... a umí sami rozdělat oheň. Oblékají se do kožešin a také poznávají zábavu, jaké to je zahrát první tóny na píšťalku, nebo nakreslit první obrázek na stěnu skály?

Kdo je člověk „KROMAŇONSKÝ"? Jde o potomky Neandrtálců? Jejich bratrance, nebo přemožitele? Tito lidé už umí vyrábět nástroje, obchodují mezi sebou a oheň už je pro ně není nepřítelem. Nebojí se ho, umí díky němu ohřívat vodu a oblékají se do stále lepších a pohodlnějších kožešinových obleků.

V tomto díle objevíme kouzlo doby mezi 7.000 až1.000 let před naším letopočtem. Lidé se naučili kultivovat půdu, začátky zemědělství jim zajistily další zdroje potravy. Střední východ je v této době centrem vyspělé lidské civilizace. Na březích řeky Nil vyrůstají obrovské pyramidy, které nás dodnes fascinují. Lidé také začali ovládat další živel a tím je voda. Umí budovat zavlažovací systémy pro svá pole a také vodu přivádějí ke svým obydlím. Učí se psát a tím také přichází nová etapa lidí...starověk.

V tomto díle poznáme krále Chammurapiho, který vládl starobabylonské říši, vznik a zánik mezopotamských království a zákeřné Asyřany, kteří byli nazýváni válečným národem. Uvidíme pád krásného města Babylon a poznáme jednoho z největších válečníků lidské historie Alexandra Velikého, kterému se podařilo sjednotit do jedné velké říše Řecko a Persii, upadající Orient a sílící Evropu. Na těchto základech byla později vybudována Římská říše.

V Athénách vládne mladá demokracie a Perikles, v té době 45letý panovník definuje práva a povinnosti demokratického státu. V této době byl také podepsán mír s Persií a dokončen Pantheon. Poznáme velké hrdiny této doby: Hipokrata, Euripida, Sokrata a Sofokla.

Asi nejznámější Říman Julius Caesar očekává příchod poraženého náčelníka Galů, nad nímž právě zvítězil. Ve velké Římské říši se pořádají pro zábavu vládce a lidí zápasy v aréně. Pod vedením Maestra uvidíme budování prvních římských silnic, amfiteátrů, či termálních lázní. Budeme svědky Caesarova konce a poznáme dobu, kde nás jen několik desetiletí dělí od narození malého Ježíše Krista.

Nastala doba, kdy upadá Římská říše a císař Konstantin se obrátil na křesťanskou víru. Vzniká město Konstantinopol, v dnešní době jej známe pod názvem Istambul. Podíváme se do života chudých kmenů nomádů a budeme svědky začínající války s Persií. Vznikají básně, které budou později nazvány Koránem a poznáme kdo byl Muhamed, který šířil v těchto končinách náboženství nazývané islám.

V tomto díle poznáme franckého krále Chlodvíka, který si postupem času podmanil celou Galskou říši, dnešní Francii. Šlechta, dvořané a úředníci se museli naučit číst a psát a tak byla zavedena školní docházka. Karel Veliký však roku 814 umírá a jeho říše se rozpadá. Přicházejí noví dobyvatelé, u bran říše stojí Vikingové.

V tomto díle poznáme věhlasný národ Vikingů, uvidíme je nejen válčit, ale také žít obyčejným životem. Tito lidé jsou dodnes považování za nezdolné mořeplavce. Uvidíme tyto muže ze severu po celé Evropě, až na Sicílii, až v Byzanci, až u Kaspického moře. Na konci desátého století je sledujeme na cestě na Island a do Grónska a dál směrem na Newfoundland do oblasti „Vinland" na americkém kontinentě. V jedenáctém století jsme svědky jejich dobytí jihu Itálie a eposu o Vilémovi Dobyvateli.

V tomto díle poznáme Mistra, tentokrát jako velkého stavitele s nesmělými cíly, postavit chrám, který by se dotýkal nebes. Velkým cílem pro všechny je postavení obrovské katedrály. Jak dospívají děti dalších a dalších generací, rostou i zdi velké katedrály. Vladaři Barbarossa, Filip Augustus a Richard Anglický se střídají u moci a gotická katedrála je hotová. Její štíhlé věže se vypínají k nebi a dominují horizontu.

Je rok 1271 a bratři Polovi, bohatí kupci z italských Benátek jsou okouzleni vzdálenými obzory. Na lodi s nimi pluje také 17letý Marko, syn jednoho z bratrů. Nakonec cesta Marca Pola trvá 24 let a během ní poznáme různé kouty tehdejšího světa: Turecko, Perský záliv, Korasán, pohoří Pamír a poušť Gobi. Když se Marco Polo vrací zpět do Benátek a vypráví o tom, co na cestách viděl a zažil, dočká se jen posměchu a nedůvěry.

Dlouhá válka mezi Francií a Anglií trvající od roku 1337 až do 1453. Evropu zasahuje hladomor a sužují neustálé boje. Poznáme také Prahu a mistra Jana Husa, který byl za své názory odsouzen kostnickým koncilem k upálení v roce 1415 a poslechneme si vyprávění o nejznámější bojovnici Johance z Arku, mladé pasačce, která se díky hlasům od Boha postavila do války a bojovala za práva francouzského lidu.

V tomto díle poznáme krásu renesance, a to především italského města Florencie, ve kterém uvidíme největší umělce své doby: Leonarda da Vinci, Botticeliho, Le Perugina a další. Renesance přeje umění a díky ní vznikají tak dokonalá díla jako je socha Davida od mistra Michelangela Buonarottiho, plátno Mony Lisy od Leonarda da Vinci a další nesmrtelná umělecká díla. A protože byl Leonardo všestranným umělcem, nahlédneme do tajů jeho vynálezů, které předběhly dobu, jako je létací stroj, válečný tank či přístroje k potápění lidí pod vodou.

Kdo to byl Kryštof Kolumbus a jakou náhodou se mu povedlo objevit Ameriku? Chtěl se vydat po stopách Marca Pola do Číny a doplul do Ameriky? A co původní obyvatelé Ameriky indiáni? Jak žili před tím než se zde objevili Evropané a co se stalo poté? Uvidíte sami, jak to bylo v tomto díle, věnovaném Španělsku.

V Anglii usedá na trůn Alžběta I. a její lodě poprvé obeplují celý svět. Snaha o přemožení katolického Španělska přináší opět boje, které se často odehrávají na moři. Válečné lodě se zdokonalují a bitev přibývá. Mnoho anglických lodí přiváží královně obrovský španělský majetek. Ale královna Alžběta také podporuje umění, a zejména pak mladého umělce, nadaného dramatika Williama Shakespeara.

Nizozemské provincie si jako jedny z prvních uvědomily, že období princů, šlechty a biskupů je již minulostí. Díky povstání zvaném "vzpoura žebráků" se tyto názory šíří po celé Evropě, a to i přes silný španělský odpor. V roce 1579 vznikají Spojené provincie Nizozemské a 1581 je vyhlášena republika. Poznáme v tomto díle osobnosti jakými jsou např. právník a filosof Hugo Grotius a další, původem z této země: Decartes, Spinoza, Rembrant a mnoho dalších.

Paříž má v té době asi 450.000 obyvatel a veškerá vláda je v rukou krále. Říkáme tomu absolutní monarchie. V roce 1682 se konečně celý královský dvůr stěhuje do nového zámku ve Versailles. Zámek i okolí září veškerou nádherou svého "krále slunce", jak byl v té době nazýván Ludvík XIV. Zlatý věk za vlády Ludvíka XIV. podporoval módu, písemnictví a také umění: mezi jeho oblíbence patřili spisovatel Jean Racin nebo dramatik Molière. Francouzština se v té době stala řečí urozených kruhů.

V tomto díle poznáme ruského cara Petra I. zvaného také Petr Veliký. Tento panovník hodně cestuje a je tak okouzlen západní kulturou a chce svou zemi přeměnit na moderní evropský stát. Na důkaz tohoto rozhodnutí začne budovat nové hlavní město zvané Petrohrad. Rusko poráží Švédy a za vlády Petra Velikého se stává vedoucí mocností Baltu a také skutečnou evropskou velmocí.

V tomto díle uvidíme Evropu v 18. století. Dalo by se říci, že toto století, je stoletím žen. Kateřina Veliká se stává carevnou v Rusku a Marie Terezie rakouskou císařovnou. Lidé této doby se stále častěji věnují poznávání moderních věd, jako je například objevení elektřiny. Poznáme hudebního skladatele W. A. Mozarta a v Anglii se seznámíme s teoriemi Johna Locka. Ve Francii se chystá velká revoluce, ale o ní se více dozvíme až v jednom z dalších dílů našeho seriálu.

Evropané v této době touží poznat novou zemi, svobodu a naprostou nezávislost a odjíždějí často za novým životem přes velký oceán, do Ameriky. I přes pohostinnost původních obyvatel Indiánů přijdou spory a přistěhovalci brzy narážejí na jejich tvrdý odpor. V roce 1760 žije v Americe 1,5 miliónů Evropanů a jejich počet se rychle zvyšuje. Čím více lidí přijíždí do Ameriky, tím více konfliktů vzniká a přichází válka za nezávislost, která trvá 8 let. V roce 1781 získávají konečně Spojené státy a lidé zde žijící vysněnou nezávislost. V tomto díle také poznáme velkou americkou osobnost a pozdějšího prezidenta Abrahama Lincolna.

Je rok 1789 a tehdejší král Francie Ludvík XVI. už není schopen vyřešit hlubokou hospodářskou krizi a zadluženost této země. V hlavním městě Paříži panuje velké napětí, všudypřítomný hlad a nespokojenost lidu vyvolávají velkou revoluci. Padla Bastila a konečně jsou zrušena privilegia pro šlechtice a potvrzena práva člověka. V tomto díle také uvidíme vzestup a pád největšího muže Velké francouzské revoluce Robespierra.

Nacházíme se na začátku 19. století a technický pokrok lidí jde rychle dopředu. Uvidíme první lokomotivy a stavbu železnice a také kombajny, které usnadní lidem práci na polích. Evropou se také šíří revoluční vlny, v roce 1861 vzniká samostatná Itálie, dochází ke sjednocení třiceti osmi zemí Německa. Ve Spojených státech zuří občanská válka a v Anglii vládne královna Viktorie. V roce 1869 je také dostavěná železnice, dochází k propojení západní a východní části Ameriky.

V roce 1894 se koná v Evropě první automobilový závod, ale teprve závod Paříž - Bordeaux - Paříž v roce 1895 se stává skutečným mezníkem doby, kdy vítězí benzín nad párou. V tomto díle poznáme největší lidské objevy a vynálezy: Einstein představuje svoji teorii relativity, Henry Ford první automobily, tehdy dvacetiletý Picasso vystavuje své první obrazy. V Paříži se staví první podzemní dráha. I v Rusku dochází k závažných změnám, k moci nastupuje Lenin, který změní historii. V roce 1914 začíná také první světová válka, ukončena je v roce 1918.

Na konci 19. století se létání konečně stává splněným snem, a to díky bratrům Wrightovým, kteří v roce 1903 poprvé vzlétli. K největšímu využití letadel dochází bohužel v první světové válce, kdy jsou stroje stále zdokonalovány. Lidé začali bavit, navštěvují filmy Charlieho Chaplina, tančí foxtrot a charleston. V hudbě vládne jazz. Vznikají první kreslené pohádky Walta Disneye. Lidé si pořizují do svých domovů nové technické vymoženosti, jako jsou plynový sporák, mlýnek na kávu, rádio, vysavač a elektrická žehlička. Prvního září 1939 opět vypukne válka, říkáme jí 2. světová válka.

V posledním díle seriálu vidíme dobu nedávno minulou, současnou, ale i pohled do blízké budoucnosti. Televize vysílá vypuštění první umělé družice Sputnik 1 na oběžnou dráhu Země. V dalších letech uvidíme obrovská města a velké hromady odpadků. Na planetě Zemi mizí příroda, už nejsou stromy, jezera ani potoky. Lidé mají nedostatek jídla a vody a začínají opět válčit. Šéfové té doby proti sobě použijí atomové bomby... jeden výbuch spouští druhý... a pak další a další. Vzniká řetězová reakce. Země je zničena. Přežijí pouze lidé, kteří nejsou na Zemi. Návrat na planetu nebude dlouho možný. Chovejte se proto k naší "matičce" Zemi ekologicky a ochraňujme ji pro další generace.