Klenoty naší krajiny

Krajina pojmenovaná podle jednoho z nejslavnějších českých hradů – Křivoklátu – je uprostřed Evropy naprostou zvláštností. Přírodní podmínky způsobily, že byla odpradávna jen málo osídlená a větší část rozlohy dodnes pokrývají lesy. Na ploše přes šest set kilometrů čtverečních roste na Křivoklátsku okolo osmdesáti druhů dřevin. Dvě třetiny všech druhů květin, které se na území České republiky vyskytují, najdete právě tady – na březích Berounky, na strmých stráních a zvlněných loukách, na skalách ozářených sluncem i v kaňonech, kam sluneční paprsky téměř neproniknou.

Český ráj je nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v Česku. Objevíte tady nejen krásné skalní útvary a magické jeskyně, ale i zákoutí, která možná znáte z nejrůznějších pohádek. „Vydáte-li se na Kozákov, přibalte si do batohu geologické kladívko. Může se vám hodit. Dávná sopka tu totiž po sobě zanechala poklad v podobě achátů, jaspisů a olivínů,“ říká Mirek Vladyka, který postupně objevuje chráněné krajinné oblasti Česka. V osmidílné dokumentární sérii se tentokrát podívá do Českého ráje. Vizuálně atraktivní cestopis nabídne pozoruhodná setkání nejen s nádhernou krajinou ale také s lidmi, kteří v ní žijí, pečují o ni a milují ji.

Pálava byla vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast především pro svůj jedinečný krajinný ráz a unikátní přírodní podmínky. Nachází se zde mnoho vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů, jež tady vytvářejí nejpočetnější populace, nebo se na území České republiky dokonce nikde jinde nevyskytují. Díky své poloze mají Pavlovské vrchy téměř středomořský charakter a jsou jednou z nejznámějších vinařských oblastí na českém území. Pálava patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Právě odtud pochází nález keramické sošky Věstonické venuše a také odkryvy pravěkých tábořišť lovců mamutů. Pálava se stala v roce 2003 součástí biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava.

V Jizerských horách spadnou na metr čtvereční téhle krajiny v průběhu jednoho roku až dva tisíce litrů vody a to je často nejvíc v celé České republice. Půda je nasáklá vodou jako houba a v zimě mizí pod závějemi sněhu, který tu leží téměř půl roku. Jedním z míst v Jizerských horách, kde drsné klima hraje první housle, je přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky. Náhorní planina v nadmořské výšce necelých devět set metrů připomíná hlubokou pánev plnou rašeliny, s jezírky a vzácnými druhy rostlin i živočichů.

Chráněná krajinná oblast Moravský kras ohraničuje plochu o výměře necelých sto kilometrů čtverečních a mezi chráněnými oblastmi patří k těm nejmenším. Různými klenoty je však vyšperkovaná jako málokterá jiná. Jedná se totiž o nejrozsáhlejší krasové území České republiky s plošinami posetými závrty, hlubokými kaňony a skalními žleby. K nejromantičtějším místům patří divoké kaňony hluboko zaříznuté do vápencové horniny – takzvané žleby. Zatímco kolem veřejně přístupných jeskyní jsou obvykle zástupy návštěvníků, na stezkách ve žlebech si turisté mohou často vychutnat magickou atmosféru úplně sami.

Chráněná krajinná oblast Beskydy, která byla vyhlášena v březnu 1973, je největší CHKO v České republice. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, pestrá luční společenstva, podzemní i povrchové pseudokrasové jevy a krajina poznamenaná valašskou kolonizací. Z pohledu samotných ochránců přírody ze Správy CHKO Beskydy jsou tím nejzajímavějším v jejich krajině blízké lesy a pralesy Mionší, Razula, Salajka. Vyskytují se tady také velké šelmy, mezi které patří rys, vlk nebo medvěd. Výjimečné jsou také pralesní druhy hmyzu.

Kdo se chce rozhlédnout po Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, měl by začít na věži uprostřed Třeboně. Tohle nádherné lázeňské město a především městská památková rezervace je totiž jejím srdcem. Odtud je možné se vypravit k rybníkům, kde na některých místech žijí unikátní kolonie ptáků zvaných břehule. Třeboňsko přitom nejsou jen rybníky, ale také třeba Lužnice, kterou mnozí vodáci s trochou nadsázky považují za nejdůležitější českou řeku.

Tahle krajina pojí Čechy s Moravou. Odtud tečou řeky na sever i na jih, tady nejsme ani na západě, ani na východě. Tady jsme uprostřed – na Vysočině, tedy přesněji ve Žďárských vrších. Kdo se chce vypravit do opravdového srdce České republiky, měl by si dopřát výlet do magických zákoutí Žďárských vrchů. Tato krajina je mimořádně pestrá. Na své si tady přijdou turisté, cyklisté, lyžaři nebo horolezci. Velký půvab má tato krajina také díky svému venkovskému charakteru.