Zlá krev

Martrinu Nedobylovi se zřítil jeden z jeho nedostavěných domů a zabil několik zedníků. Vinu měl nekvalitní materiál. Karel Pecold, mladý zedník, který na stavbě jen o vlásek unikl smrti, agituje své druhy, aby svědčili proti Nedobylovi u soudu. Dopustí se při tom urážky císaře a je zatčen. Jeho sestra Růžena prosí doktora Helebranta, aby jejímu bratrovi pomohl. Helebrant slíbí a Růžena se z vděčnosti stane jeho milenkou. Bětuše vyčítá Bornovi, že poslal syna Míšu z prvního manželství do vídeňské polepšovny. Je to polepšovna pro mladistvé delikventy z lepších rodin a má statut gymnázia. Začíná proces s Nedobylem. Zpočátku se zdá, že všichni nebezpeční svědkové ze stavby jsou zastrašení, mluví vyhýbavě a Nedobyla neobviňují. Pak dostane slovo hlavní svědek Karel Pecold a obviní Nedobyla ze smrti čtyř zedníků. Nedobyl ztrácí půdu pod nohama. A to ještě nepromluvil jako svědek jeho úhlavní nepřítel, stavební rada Herzog, jehož se nejvíce obává…

Stavební rada Herzog k velkému úžasu přítomných dokázal před soudem nedobylovu „nevinu“. Krátce potom Nedobyla navštíví a nabídne mu místo dosavadní zášti spojenectví: Herzog je v žižkovské obecní radě, Martin je majitelem mnoha pozemků. Karel Pecold je odsouzen na tři roky – také za to,že jeho vystoupení u soudu je kvalifikováno jako křivé svědectví proti Nedobylovi. Hana Bornová porodila druhého syna – Ladislava. Míša Born se v prvním roce v polepšovně neučil, byl apatický, ačkoliv má mimořádnou inteligenci. Ale nastává změna: přičiní se o to nový profesor němčiny Kiesel. Je to fanatický německý buršák, pohrdající vším rakouským a slovanským. Rozpoznává Míšovu utajenou vzpouru proti otci a dovede ji mistrně využít, aby z Míši začal vychovávat „mladého Němce“. Růžena Pecoldová zjistila, že čeká Helebrantovo dítě a musí ze služby odejít. Helebrant jí tajně vyplatí odstupné za mlčení. Míšův obdiv ke Kieslovi se stupňuje, aby mu vyhověl, zlepší studijní prospěch. Kiesel mu zamlčí, že z finančních důvodů dal přednost kariéře před idejemi a přijal místo na rakouském ministerstvu vnitra, které mu opatřil vlivný strýček. Karel Pecold je po výkonu trestu propuštěn. Jeho sestra se mezitím provdala za hlíídače Vaculíka, který pracuje pro Nedobyla.

Karel Pecold odešel do Vídně a nalezl tu redaktora Háfnera, který je vydavatelem soc. dem. časopisu. Navštíví ho, přijme instrukci k další tajné schůzce, protože Háfnerova redakce je hlídána. Mezitím se Karel seznámil s českým zedníkem Josefem Součkem na stavbě, kde našel práci. Ale zejména má zájem o Součkovu sestru Anku. Sympatie jsou vzájemné. Jan Born se v jednom dni dozvídá o neúspěchu výchovy sedmiletého Ivana i o pronikavém zlepšení Míšova školního prospěchu. Bětuši, která bydlela u Bornů a Ivana údajně rozmazlova, najde samostatný byt. Karel bydlí u Součků. Jeho stará jizva, otcova smrt ve vězení i tříletá zkušenost z kriminálu z něho udělaly odhodlaného bojovníka. Se Součkem se účastní tajného vylepování plakátů a jsou málem dopadeni policií. Míša Born se po maturitě vrací. Je rozhodnuto, že bude bydlet u tety Bětuše, aby měl klid ke studiu na univerzitě. Souček musel utéci před policií, protože kolportoval zakázaný list německých radikálních socialistů. Pecold slíbí Háfnerovi, že z Budapešti přiveze balík zakázaných tiskovin do Vídně. Při návratu je zatčen a usvědčen z přepravy velezrádných novin.

Spolupráce Nedobyla s Herzogem je stále užší a oběma prospěšnější. Nedobylův předák Pilát se marně pokouší přemluvit kočí a stájníky, aby si společnou akcí vynutili zvýšení mezd. Prosadí pouze sbírku na nemocného druha. Karel Pecold je odsouzen k desti letům žaláře. Anka je odhodlána čekat také proto, že čeká dítě. Za Míšou Bornem přichází Kiesel a sděluje mu, že se stal úředníkem pražské tajné policie. Vysvětluje to tím, že chce právě na tomto místě bojovat za „německou věc“. Míša, který mu nikdy nepřestal věřit, se dobrovolně stává jeho konfidentem. Mezi Míšovými spolužáky se vyhrotí proti němu podezření. Míša při poslední návštěvě u Kiesela zjišťuje, že ho obelhával a že od něj požaduje sprostou provokatérskou práci. Chce s ním skoncovat, ale Kiesel pohrozí, že řekne studentům a otci o jeho dosavadním donášení. Míša je zničen a zklamán Kieslem. Navíc zjistí, že byl sledován a že je pro spolužáky padouch… Do vězení, kde odpykává trest Karel Pecold, je přiveden těžce nemocný Háfner. Vězeňský inspektor nabízí Pecoldovi zkrácení trestu, jestli od Háfnera vyzví jména soudruhů, kteří unikli zatčení. Ale Karel odmítne…

Po 1. máji 1890 dá Nedobyl výpověď všem zaměstnancům, kteří se zúčastnili dělnického průvodu. Ale tentokrát jdou všichni zaměstnanci do stávky… Karel Pecold je konečně propuštěn z vězení. Samovazba zkrátila jeho trest o dva a půl roku. S Ankou a sedmiletým synem opouští Vídeň a vrací se na Žižkov. Laura Helebrantová odhalí někdejší poměr manžela s Růženou, syn Růženy je totiž velmi podobný Helebrantovi, a ztropí manželovi výstup pro tento nepřiznaný hřích. Spojenectví Nedobyla s Herzogem skončilo. Herzog vycítil, že se tím spojením čím dál víc kompromituje a vystoupil v obecní radě proti Nedobylovi. Helebrant nabídne Růženě odstupné, když se odstěhuje ze Žižkova. Ta svolí s podmínkou, že Helebrant najde práci Karlovi Pecoldovi. Karel je přijat jako zedník, ale musí staviteli slíbit, že nebude dělat politiku. Martin Nedobyl vyhlásil nedělní pracovní směnu, aby zabránil dělníkům navštívit dělnický tábor. Ale všichni svou práci udělali v noci, a tak Nedobyl najde prázdnou Preclíkářku. Ve vzteku nevědomky způsobí požár a stane se jeho obětí. Marie Nedobylová málem omdlí, když jí Helebrant sdělí, že zdědila téměř dva milióny zlatých. Dosud žila v domnění, že jsou chudí, zadlužení.

Nečekaně bohatá Marie Nedobylová posílá své syny k nejlepším pedagogům. Osmnáctiletého Metoděje, nadaného houslistu, k profesoru Otakaru Ševčíkovi, kde se seznámí s šestnáctiletou Emmou Kittlovou, budoucí Destinovou, a bláznivě se do ní zamiluje. Emma ho uvede do salonu otce, milionáře Kittla, kde Metoděj sleduje živé debaty mladých intelektuálů, tak či onak se klonících k myšlence socialismu. Poznává tu Rudolfa Mrvu. Mrva ještě týž večer agituje v dělnickém spolku Žižkovan,aby se na ulicích začerňovaly německé nápisy jen proto, aby vzápětí šel informovat komisaře Kiesla. Když se ukáže, že policie o akci zřejmě věděla, podezření na Mrvovo provokatérství vzroste. Demonstrace dělnictva a mládeže 17. 8. 1893 na Staroměstském náměstí dala pražské policii záminku k zastrašovací akci. Bylo zatčeno několik lidí. Mrva si telefonicky u Kiesela objedná vlastní zatčení, aby před svými vrstevníky zachoval gloriolu zajímavého nebojsy. Kiesel ale projevuje přání odhalit nějaké velké protistátní spiknutí. I Vídeň si to přeje. Ale Mrva o ničem neví, tvrdí po pravdě, že v Praze nejsou žádní spiklenci.

Mrvovo předstírané zatčení nemělo dlouhého trvání a Mrva v Kittlově salonu sklidí posměch. Nikdo nevěří v jeho statečnost. Uraženě se opije a v hospodě žvaní o tom, že je členem tajné organizace, a tak se dostane zpátky na policii. Do protokolu si opile vymýšlí, že v Praze existuje rozsáhlé protistátní spiknutí s názvem Omladina. Jsou zatčeni i někteří bývalí Míšovi spolužáci a také redaktoři, které Metoděj Nedobyl poznal u Kittlů. Karel Pecold zapomněl na slib, že nechá politiky a v žižkovském spolku dělníků agituje pro stávku. První skupiny zatčených žasnou, co se jim klade za vinu. Neznají se mezi sebou a jsou přesvědčeni, že jejich zatčení byl omyl. Metoděj to všechno téměř nevnímá. Má svoje housle a lásku k Emmě. Proto je do krve ponížen, když ho Emma označí za zbabělého tichošlápka. Jde tedy na ulici a osloví Mrvu a řekne mu, že i on je člen Omladiny. Marie Nedobylová prosí Borna o přímluvu u Kiesela. Ten je spokojen, že se po dlouhé době propracoval do Bornova salonu. Jeho strýc má požádat císaře o Metodějovo omilostnění. Císař ho zamítne. Mrva je zabit v hádce. Soudní proces s Omladinou prokazuje, že žaloba je smyšlená, namířená proti jednotě dělnické a intelektuální mládeže. Vězení naopak vyvolalo u všech souzených soudržnost a hrdost, s níž čelí vykonstruované obžalobě. Metoděj umírá ve vězení na souchotiny. Při vyhlášení rozsudku proti Omladině je náměstí před soudní budovou četnictvem vyklizeno. V přilehlých ulicích jsou však mezi demonstranty jak Pecold s Ankou, tak někdejší kolegové Míši z fakulty. Namísto policejního zastrašení se lid semknul k odporu.