

Die Juden - Geschichte eines Volkes
Ohodnoť
"Epos" v pěti epizodách, které pokrývají "3500 let dějin prvního monoteistického náboženství". V období známém jako "Soudci" se sjednotily různé kmeny. Za vlády králů Davida a poté Šalomouna izraelské království vzkvétalo. V roce 772 př. n. l. však Asyřané dobyli izraelské království na severu a v roce 586 př. n. l. judské království na jihu. Šalomounův chrám byl zničen. Mnoho Židů bylo deportováno do Babylonu. Podařilo se jim však udržet živé společenství a živou víru. Perský císař Kýros dobyl v roce 538 př. n. l. asyrské hlavní město a povolil zajatcům návrat do vlasti. Když Alexandr Veliký zase obsadil Blízký východ, někteří Hebrejci se nechali zlákat helenizací, zatímco jiní se usadili ve městech v regionu.
01Židovský národ pochází z Mezopotámie a jeho počátky sahají až k patriarchům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Pod vedením Mojžíše odešli z Egypta do zaslíbené země. Exodus trval čtyřicet let. Od svého příchodu do Erec Izraele museli Hebrejci čekat 450 let, než konečně dobyli Jeruzalém díky Davidovi, který se stal na čtyřicet let jejich králem. Jeho vláda předznamenala období prosperity a míru od hranic Egypta až k Eufratu.
02Po dobytí Jeruzaléma Římany a zničení Chrámu Židé emigrovali do celého Středomoří. Písemné texty hrály klíčovou roli v soudržnosti těchto komunit, které byly v přijatých zemích více či méně dobře přijímány. Jeruzalémský talmud a babylonský talmud, které obsahují doktríny a nařízení, a Mischna, která se zabývá každodenním životem, doplňují Tóru, základní text.
03Ve středověku se v duchu křížových výprav oživila nenávist k Židům, kteří byli obviňováni ze zabití Ježíše. Po desetiletích tolerance se po Evropě rozšířily fámy, které Židy obviňovaly. Velký mor v roce 1347 byl signálem pro pogromy. Proti Židům byla rozpoutána inkvizice. Rekonkvista Španělska skončila tragicky. Po dobytí Granady v roce 1492 byli Židé nuceni konvertovat nebo odejít do exilu. Nová vlna emigrace vyhnala mnoho z nich do severní Afriky, Itálie, Řecka a Turecka.
04Židé, vyhnaní ze Španělska, byli vítáni v Osmanské říši a v Itálii. První "ghetto" bylo založeno v Benátkách v 16. století. Němečtí Židé, kteří se stali obětí pronásledování, emigrovali do východní Evropy, zejména do Polska. Krakov se tak stal významným centrem rabínské vzdělanosti. V Čechách se rozšířilo používání Davidovy hvězdy jako symbolu židovství a vznikly regionální a všeobecné židovské orgány: "Rada čtyř zemí" v Polsku a "Rada litevského státu". Toto období bylo obdobím rozkvětu štetlovské kultury a jazyka jidiš, ačkoli židovské obyvatelstvo nebylo imunní vůči pogromům a masakrům, o čemž svědčí povstání Chmielnického kozáka, které si v letech 1648-1649 vyžádalo desetitisíce obětí.
05Teorie německého židovského filozofa Mosese Mendelssohna, významné osobnosti osvícenství, převzalo hnutí haskala ve východní Evropě. Byla to éra "dvorních" Židů. Po revolucích, které otřásly Francií a dalšími evropskými zeměmi, byli Židé, kterým byla konečně přiznána občanská práva, stále více pokoušeni asimilovat se. Pak však přišla doba pogromů. Počet budoucích emigrantů do Nového světa se znásobil. Na konci 19. století položil maďarský právník Theodor Herzl pod vlivem Dreyfusovy aféry ve své knize "Židovský stát" základy sionismu. První židovští osadníci se do Palestiny přestěhovali právě v době, kdy se Evropa rozpadala v první světové válce.
Načítám…
Načítám…
Načítám…