Lidstvo: Příběh nás všech

Úvodní epizoda fascinující pouti po dějinách lidstva pokrývá rané lidské osídlení v Africe, náročný život lovců a sběračů, počátky domestikace zvířat, příchod doby ledové a převratný objev zemědělství... Náš pravěký předek se musel napřímit, aby si uvolnil ruce a mohl se chopit nástrojů. Schopnost člověka prosadit se silou se stane jedním z klíčů k ovládnutí světa. Příštích sto tisíc let lidé věnují své úsilí postupnému zdokonalování zbraní schopných zabíjet z velké vzdálenosti. Neméně důležité je zpracování úlovku a díky schopnosti zažehnout oheň i možnost tepelného zpracování potravy. Lepší strava podporuje vývoj lidského mozku. Na zdech jeskyní se objevují obrazy lidského života, snad první umělecká díla. Aby se lidé udrželi naživu, vynalézají nové technologie. Zkrocení a chov zvířat povede k růstu lidské populace. Zároveň však řada běžných chorob, jichž se bojíme nejvíc – syfilis, tuberkulóza, neštovice, dýmějový mor – má původ v našem soužití se zvířaty.

Další část unikátní série sleduje bouřlivou historii prvních civilizací a zánik největších říší i naléhavou potřebu hledání nových přírodních zdrojů... Nově objevené přírodní zdroje umožní vznik nových technologii a dávají moc novým vůdcům. Objevují se nové ideály a myšlenky, jež mají moc přetvořit lidský způsob života. Po dlouhé závislosti na bronzu představovalo železo mnohem kvalitnější kov, jehož zpracování ovšem vyžaduje větší dovednosti. K ukutí železa je také zapotřebí kvalitního paliva: dřevěného uhlí. Vykácením velkých lesních oblastí pro potřeby sléváren dochází k proměně krajiny. Lidé mění své životní prostředí. Na řeckých planinách ohlašuje železo též novou éru válečnictví. Sparta, jež má k dispozici nejbohatší zásoby železné rudy v Řecku, je odhodlaná válčit s výbojnou Persii. Tváří v tvář mocnému nepříteli se odvěký rival Sparty, městský stát Athény, musí rozhodnout, zda přijmou Peršany jako své nové pány, anebo se do boje postaví po boku Sparťanů.

Ukřižování patřilo v dobách římského císařství k běžným trestům, v případě Ježíše Krista ovšem tato událost, kterou zaregistrovali především jeho stoupenci, přátelé a rodina, měla nakonec na celou říši i chod lidských dějin hlubší dopad než kterákoliv jiná. K dějinám Říma patří ale nejen náboženské střety, ale také technologická a kulturní prvenství. Římské stavebnictví proslulo novátorským používáním cementu a výstavbou akvaduktů. Hospodářský model Říma byl postavený na rozšiřování říše, k němuž byla zapotřebí dlouhodobě funkční válečná mašinérie schopná jednoho záboru za druhým. Římský voják byl univerzální. Nebyl to jen válečný stroj. Uměl také stavět silnice a mosty. Římské silnice spojují města, v nichž se podle stejného vzoru staví lázně, chrámy, náměstí a arény, dějiště jednoho z nejoblíbenějších římských exportů: her. Díky obchodním stykům, mimo jiné i s Čínou, se svět začíná propojovat.

Čtvrtá část fascinující pouti po dějinách lidstva pokrývá pád římského impéria, vikingské výboje, zrod islámu a tajuplnou civilizaci z Velikonočních ostrovů... Moc a zářná sláva Římské říše se zdály být bezmezné. Až najednou nebyla. Římský systém dokázal vytvořit nejlepší armádu na světě a sjednotit celé středomoří. Když pomyslíme na Římskou říši i komplexnost systému, který nakonec selhal, je to děsivá představa. Vandalové, příslušníci barbarského kmene, jenž na oslabené impérium v roce 455 našeho letopočtu neváhal zaútočit, žili v Římské říši již dlouho předtím, než dorazili k bránám Říma. Uměli zřejmě latinsky, sloužili v armádách po boku římských vojáků jako žoldnéři, a s Římskou říší rovněž obchodovali. Po pádu Říma se Evropa rozdrobí a zůstane dlouho roztříštěná. Kolem roku tisíc našeho letopočtu se v mnoha evropských společenstvích, která předtím napadli, usazují severští Vikingové.

V páté části fascinující pouti po dějinách lidstva se rozkrývá pozadí mongolské invaze do Číny a osvětlují důvody smrticí epidemie dýmějového moru... Sucho v Mongolsku proměnilo pastviny v poušť. Snaha přežít a vydobýt nová území žene Mongoly na čínské území. Koňmo zdolávají dlouhé vzdálenosti a jsou schopní bleskově útočit. V roce 1215 získávají hlavní čínské město, Čung – tu. Díky rychlým jízdním kurýrům vytváří Mongolové komunikační stezky napříč rozsáhlým územím, které si podmaňují. Hedvábná stezka i v době mongolské nadvlády zůstala důležitou obchodní spojnici a zůstane jí i po Čingischánově smrti. Archeologické nálezy z pohřebišť v Issyk-kulu na Hedvábné stezce mohly by být podle některých epidemiologů důkazem, že právě v tomto místě vypukla pandemie takzvaného černého moru, smrtelné nemoci způsobené bakterii Yersinia Pestis.

Šestá část vyprávění o dějinách lidstva pokrývá dávné časy, kdy se za sůl platilo zlatem, rozkvět bankovnictví v Benátkách, Gutenbergův vynález mechanického knihtisku a Kolumbovu myšlenku vydat se na východ západní cestou... Sůl bývala jednou z nejcennějších komodit na světě. Před érou zmrazování byla klíčová pro konzervaci potravy. Přístup k soli určoval i míru moci. I armády vysílané do boje potřebovaly trvanlivé zásoby potravy. Obchod se solí býval obživou Tuaregů, kteří ji ze saharských solných dolů v Taghaze ve velkých blocích dováželi na malijská tržiště. Díky významným nalezištím zlata bylo Mali bohaté a z jeho měst se stala významná centra vzdělanosti. V té době zažívá Afrika zlatý věk, o němž ve svých zápiscích podal zprávu arabský cestovatel Ibn-Battúta. Zlato z Afriky, tak jako koření a hedvábí z Asie se dováží do Benátek. V Benátkách se z afrického zlata razí dukáty, rozkvět bankovnictví podpoří rozmach renesance.

Sedmá část vyprávění o dějinách lidstva připomíná vikingské výpravy, oběť tlaxcalteckého bojovníka Tlahuicoleho, zajatého Aztéky, dobytí Konstantinopole i objevitelské cesty Bartolomeo Diaze, Hernána Cortése a Kryštofa Kolumba... Vikingové pronikli ze Skandinávie po moři nejen do Evropy, ale vydali se také na západ napříč Atlantským oceánem, aby jako první Evropané přistáli u břehů Ameriky. Jejich kultura byla válečnická. Vikingovo nejvroucnější přání, zemřít v bitvě jako hrdina, zajišťovalo válečníkovi místo ve Valhale. Na americkém kontinentu svedli Vikingové boj s původními obyvateli, příslušníky kmene Innuů. Severský vůdce, Thorvald Eriksson, se tak měl stát prvním Evropanem, který zahynul na americké půdě. Teprve o pět set let později, 12. října 1492, na půdu Nového světa vkročil Kryštof Kolumbus, jenž se vylodil na Bahamách. Než k tomu došlo, na území dnešního Mexika vzkvétala aztécká civilizace, jejíž bohové si žádali krvavé obětní rituály.

Osmá část cyklu o dějinách lidstva pokrývá Drakeovy korzárské úspěchy v alžbětinské době, krach tulipánové obchodní horečky v Nizozemsku, osídlení Otců poutníků na americké půdě a zápas o přírodní zdroje v Africe... Lidé si nyní postupně podmaňovali svět s pomocí zlata, stříbra, přírodních zdrojů, obchodních komodit i vlastnictví otroků. Úspěšný korzár Francis Drake měl pověřovací listiny podepsané anglickou korunou, povolení přepadat a ničit španělské lodě. Pomocí léčky uloupil ze španělské galeony Cacafuego 26 tun stříbra, jež vezla z nalezišť v Jižní Americe. Španělský král vypsal na jeho hlavu obrovskou odměnu. Španělské flotily v té době vytvořily novou atlantickou námořní trasu a na trhy se dostalo obrovské množství zboží, které od základu změnilo celý evropský obchod. Vznikla nová obchodní centra: Sevilla, Lisabon, Londýn, Amsterdam. Zhruba sto let po španělském záboru Nového světa se Holandsko díky prudkému rozmachu globálního obchodu stalo jednou z nejbohatších zemí na světě.

Devátá část cyklu vypráví o touze lidí pochopit podstatu přírodních jevů, objevovat nová území a vytvářet nová společenství... Mercy Lewisová, dcera osadníků, usazených na severoamerické půdě, jež v raném dětství jako jedna z mála přežila hrůzy válečného střetu s indiánským kmenem Abenakiů, se stala ústřední postavou Salemského čarodějnického procesu. Strach a tmářství vystřídala na sklonku sedmnáctého a v osmnáctém století touha lidí pochopit zákonitosti fyzikálních jevů, zmapovat taje přírody a snaha zlepšit schopnost navigace na moři. Nastupující nový věk obchodu bude založený na kožešině, cukru, kávě, tabáku a dřevě. Ruský obchodník s kožešinami a cestovatel, Semjon Ivanovič Děžňov, se zasloužil o prozkoumání severní a východní Sibiře, průzkumníkům se otevřela i Aljaška.

Jak lidé usilují o pokrok? Desátá část vyprávění o dějinách lidstva pokrývá změny způsobené průmyslovou revolucí, výstavbu americké železnice, epidemii cholery v přelidněných čtvrtích Londýna, boj Severu proti Jihu na americkém kontinentu i opiové války v Číně... Nástup průmyslové revoluce a strojová výroba znamenaly zrychlení životního tempa a zrod konzumní společnosti. Lidé si mohou dovolit výrobky kdysi dostupné jen zámožným vrstvám. Roste význam měst. Hustota osídlení a nedostatečná infrastruktura ovšem způsobují šíření nemocí, jak tomu bylo při epidemii cholery v londýnském Soho v roce 1854, kdy britský lékař John Snow úspěšně vypátral zdroj infekce. Británie se díky průmyslu a obchodu stává světovou velmocí. Obchod s opiem, které Britové prodávají výnosně v Číně a jehož se nechtějí vzdát, vyvolá vojenský konflikt, opiovou válku. Vynález parního stroje a využití uhlí jako zdroje energie zkracuje vzdálenosti.

Jak lidé mění svět pomocí nových technologií? Jedenáctý díl vyprávění o dějinách lidstva pojednává o převaze, kterou dala Unii v americké občanské válce průmyslová výroba, technologickém i společenském pokroku v Japonsku a zkáze Titaniku... Občanská válka byla zřejmě jedním z nejkrvavějších bojových střetů na americké půdě, zahynulo v ní více Američanů, než v obou světových válkách dohromady. Vítězství Unie ovlivnila i skutečnost, že továrny na Severu byly schopny vyrábět mnohonásobně více zbraní i munice, než venkovsky založený Jih. Období bezprostředně po občanské válce bylo paradoxně dobou ohromného optimismu. Dobou, kdy lidé vítali ideu pokroku jako dosud nikdy. Věřili, že se všeho dá vyrobit víc, rychleji a lépe. Sériová výroba dobyla Severní Ameriku i Evropu a rozšířila se i na východ – do Asie.

Jak se lidé vyrovnávají s výzvami moderního světa? Závěrečný díl dvanáctidílné série připomíná výstavbu dálnice napříč Aljaškou, svržení atomové bomby, první transplantaci srdce a americké průkopníky televizního zpravodajství... S růstem světové populace ve stále přelidněnějším světě čelí lidstvo řadě výzev. Ve třicátých letech dvacátého století postihlo americký středozápad ničivé sucho. Tehdy přišel Američan Roswell Garst s řešením v podobě hybridní sadby, začínala se používat dusíkatá hnojiva. Dvacáté století bylo svědkem eskalace mezinárodních konfliktů, ale také dobou obrovského pokroku na poli vědy i lékařství. V srpnu 1945 došlo ke svržení atomové bomby na Hirošimu, v roce 1967 provedl chirurg Christiaan Barnard první transplantaci srdce.