Pán času

Mladá blonďatá Londýňanka Rose Tyler si žije svým klidným životem. Každé ráno se handrkuje s matkou a její krizí středního věku, přes den pracuje v obchodním domě a volný čas tráví se svým přítelem. Rose Tyler je prostě úplně normální holka… tedy až do toho dne, kdy na ni v obchodním suterénu zaútočí skupina plastových figurín. Před bizarním skonem však Rose zachrání muž stejně tak tajemný jako extravagantní, jenž si nechá říkat pouze „Doktor“. Ten zachrání Rose před oživlými figurínami a hned se s ní zase rozloučí, načež vyhodí celé její pracoviště do povětří. Nicméně hned druhé ráno přichází Doktor k Rose domů, aby se zbavil utržené ruky jedné z plastových figurín, která Rose kvůli vystopování Doktora „sledovala“. Ale i po následujícím bizarním útoku plastových stvoření jen mlží a od Rose opět odchází. Ta se ale tentokrát nenechá jen tak odstrčit a začne po Doktorovi bádat na internetu. Nakonec narazí na několik přepálených konspiračních teorií, které Doktora označují za mimozemšťana schopného cestovat v čase – načež Rose své pátrání vzdává. Následně však figuríny zajmou jejího přítele Mickeyho a ona sama je opět zachráněna Doktorem. Rose poté zjišťuje, že konspirační teorie okolo Doktora jsou skutečně pravdivé. Doktor je mimozemšťan, poslední z lidu Pánů času, kteří zahynuli v poslední Velké časové válce, a cestuje napříč časem a prostorem pomocí své lodi TARDIS maskující se za londýnskou policejní budku z 50. let, která je navíc uvnitř větší než navenek. Jeho nynějším úkolem na Zemi je zastavit mimozemskou rasu Autonů – tvorů z živého plastiku, kteří chtějí pomocí vysílače zesíleného Londýnským okem oživit všechen plastik na Zemi a s jeho pomocí ji ovládnout. Společnými silami Rose a Doktora se je však naštěstí podaří zastavit těsně před tím, než chodící figuríny začnou masakrovat Londýn. Doktorův úkol tak skončil a on opět odchází do své TARDIS. Těsně před odletem však nabídne Rose být jeho společnicí. A ona přijme, čímž učiní rozhodnutí, které navždy změní její život.

Na její první výlet TARDIS vezme Doktor Rose pět miliard let do budoucnosti, kdy je lidská rasa rozšířena po celém známém vesmíru a její rodiště, planetu Zemi, čeká demolice. Zničení planety ale není žádná pohroma. Právě naopak je na oběžnou dráhu Země umístěna stanice, ze které může expanzi Slunce a následné zničení Země sledovat smetánka ze všech galaxií. Jsou tu například Stromoví lidé z lesů Cheem, prastará Tvář Boe nebo Cassandra, obličej nalepený na kusu kůže a natažený jako trampolína, který se prohlašuje za posledního „čistého“ člověka ve vesmíru. Na stanici jsou navíc tajně propašováni záškodničtí roboti, kteří začnou sabotovat štíty chránící celý komplex před kolabující hvězdou, a uvádějí tak všechny návštěvníky, a to včetně Doktora a Rose, do smrtelného nebezpečí. Roboti jsou však pouhými pěšáky, a tudíž je někdo z přítomných hostů ovládá. Ale kdo?

Po návštěvě vzdálené budoucnosti to Doktor bere tentokrát z opačného konce a cestuje s Rose do Cardiffu roku 1869, kde se oba setkávají se samotným Charlesem Dickensem. Na autogramiádu jednoho z největších romanopisců 19. století však bohužel nezbude čas. Napříč hlavním městem Walesu se totiž rozpíná trhlina v času a prostoru, skrze níž do našeho světa začali pronikat Gelthové, mimozemský druh, který se po poslední Velké časové válce dostal na pokraj vyhynutí, a který byl z nouze o přežití donucen transformovat se do plynné formy. Přestože tak nevydrží příliš dlouho, Gelthové se snaží přežívat v tělech lidských zesnulých, a tak se zabydlí v jedné z cardiffských pohřebních ústavů, z čehož jeho majitel věru nemá moc velkou radost. Zatímco Dickens, klasik realistického žánru, žasne nad nezdolnými hranicemi nového fantastického světa, který objevil, Doktor se rozhodne nabídnout Gelthům více opuštěných lidských těl, aby zachránil vymírající druh. Gelthové však možná nejsou přesně tím, za co se vydávají…

Po napínavých dobrodružstvích jak z budoucnosti tak minulosti se Rose konečně vrací do své vlastní časové roviny. Tedy alespoň částečně. Doktor totiž omylem přistál s TARDIS do Londýna až rok po jejich vzájemném seznámení. Nastává tak menší aféra, především s Rosinou matkou Jackie, která po dvanácti měsících už ani nedoufala, že svou dceru ještě kdy uvidí. Moc času na žehlení rodinných pout však nezbude, nad Londýnem se totiž z ničeho nic objeví mimozemská loď a nabourá přímo do Big Benu. Doktor si tak uvědomuje, že se konečně stává svědkem oficiálně prvního kontaktu celého lidstva s mimozemským životem. A taky se to rozhodne náležitě prozkoumat. K případu se nakonec dostane i mezinárodní organizace pro boj s mimozemšťany UNIT (Doktor s nimi spolupracoval již dříve) a všichni společně pak zjišťují, že havárie mimozemské lodi byla fingovaná a měla jen odpoutat pozornost. Skutečnou hrozbou je mimozemská rodina Slitheen, shromažďující se v Downing Street, maskující se za významné členy britské vlády a odhodlána zničit Zemi.

Rodina Slitheen z planety Raxacoricofalla­patorius zinscenovala fiktivní havárii mimozemské lodi doprostřed Londýna, zatímco sama nechala zlikvidovat britského premiéra a maskována za vysoce postavené členy vlády se hodlá zmocnit nukleárních střel OSN, s nimiž by zničila Zemi a její zbytky rozprodala jako radioaktivní skládku palivových surovin… Pořád je tu ale ještě Doktor, který v Downing Street prchá před Slitheeny společně s Rose a poslankyní Harriet Jones, jejíž jméno je Doktorovi z nějakého důvodu velice povědomé. S pomocí Rosina přítele Mickeyho se Doktorovi sice nakonec podaří odvrátit rakety, které by postupně vedly ke zničení Země, jak ale nebezpečí graduje, dostává se do křížku s Jackie, které, zvlášť po dnešních zkušenostech, prostě nedokáže stoprocentně zaručit, že s ním její dcera bude vždy v bezpečí. Slitheenové jsou nakonec poraženi a Rose se, i přes výhrady Jackie a Mickeyho, vydává s Doktorem za dalším dobrodružstvím. A tehdy si Doktor také konečně uvědomí, odkud je mu jméno Harriet Jones tak povědomé. Za necelý rok se z ní stane nový premiér Velké Británie a strůjce její zlaté éry.

Cestovatelé stanou v rozlehlém podzemním komplexu, který americkému miliardáři Henry van Stattenovi („vlastní internet“) slouží jako úschovna jeho sbírky nejrůznějších mimozemských artefaktů. Vedle několika neškodných střípků z Doktorovy minulosti (maska Kyberlidí, se kterými se zanedlouho opět střetne) je tu však i něco, co by už nemělo existovat. Věc, jejímž jediným smyslem života je destrukce. Dalek. Zástupce nelítostné rasy polorobotických mimozemšťanů a úhlavních nepřátel Pánů času. Jejich jediný pud je zabíjet, jejich jediná emoce je nenávist. Dalekové však vyhynuli společně s Pány času v poslední Velké časové válce. Van Statten si tak ani zdaleka neuvědomuje, jaký význam tato část jeho sbírky má. A především: jaké nebezpečí znamená. Poprvé od nalezení a uvěznění (Dalek unikl z Časové války a havaroval na Zemi v 60. letech dvacátého století) začne Dalek reagovat, když čelí Doktorovi. Ten se snaží zhýralého boháče přesvědčit, aby Daleka zničil, dokud má možnost. Mezitím se ale Daleka zželí Rose, která se ho dotkne, čímž mu umožní extrahovat její genetický kód a nabrat nové síly. Dalek uniká ze svého vězení a začne likvidovat všechno, co mu stojí v cestě. Sebepočetnější jednotky po zuby ozbrojených vojáků pro něj nejsou žádnou hrozbou. Po absorbování genetického kódu Rose se však Dalek začíná měnit a pociťovat lidské emoce. Když si tuto skutečnost uvědomí on sám, raději nakonec upřednostní sebevraždu před životem „nečistého“ Daleka.

TARDIS vítá nového cestovatele – Adama Mitchella, bývalého zaměstnance Hanryho Van Stattena, kterému Doktor na žádost Rose svolil připojit se k jejich cestování. Všichni tři se nyní nacházejí v roce 200 000, v samotném lůně prosperujícího Čtvrtého velkého a štědrého lidského impéria… Nebo to si Doktor alespoň myslel. TARDIS přistává na vesmírné stanici Satelit 5 obíhající kolem Země. Světa, který je válcován masovou multimedializací a konzumismem, jehož centrem je samotný Satelit 5. A zatímco se Adam vzdělává ve futuristické technologii, na které by zpátky ve své době mohl lehce zbohatnout (a zároveň jen tak mimochodem rozervat celé časoprostorové kontinuum), Doktor a Rose pátrají po příčině toho, že historie neplyne tak jak má. Satelit 5, a jeho prostřednictvím i celou planetu Zemi, totiž ovládá prastará mimozemská entita Mocný Jagrafess ze svatého Hadrojassic Maxarodenfoe (prostě Max), který ze Čtvrtého lidského impéria udělal tupé stádo poslušných ovcí. A to se Doktorovi vůbec nelíbí…

Po pokusu o zneužití technologie z budoucnosti pro vlastní zisk byl Adam poslán domů a Doktor a Rose jsou tak opět sami. A právě Rose vybírá cíl jejich nové výpravy: Londýn, 7. listopadu 1987. Den, kdy umírá její otec Peter Tyler. Rose se tak stává svědkem nehody, během které je její otec sražen nepozorným řidičem a vzápětí umírá. Rose však nakonec nedokáže tuto skutečnost přejít a otce před smrtí na poslední chvíli zachrání. Tím vznikne časový paradox a trhlinami v časoprostoru začnou do naší reality pronikat podivné okřídlené stvůry za účelem „sterilizovat“ narušení v čase – což víceméně znamená odstranit vše, co má nějakou spojitost s nově vzniklým paradoxem. Doktor, Rose, ale i Jackie, Peter, malá Rose a dokonce i Mickey a další se před nestvůrami schovávají v kostele, Doktor ale ví, že nemají dost času. Stvůry se k přeživším nakonec dostanou a zabijí Doktora. Vše se zdá být ztraceno, Peter si však všimne, že auto, které ho mělo zabít, stále v časové smyčce kličkuje po ulici. Nakonec se tak rozhodne sám se pod auto vrhnout a vše se tím pádem vrací do normálu – tedy částečně. Nyní, když Peter umíral, držela ho za ruku jakási mladá blondýnka, kterou nikdo neznal…

Během náletu se Rose s Doktorem rozdělí; zatímco ona potkává jistého Jacka Harknesse, „časového agenta“ z 51. století, který s kovovou schránkou, kterou oba cestovatelé pronásledovali, obchoduje, Doktor se připojuje ke skupince sirotků, kteří prchají před podivným tvorem v plynové masce, jenž se na první pohled zdá být obyčejným malým chlapcem hledajícím svou maminku. Tento tvor byl původně malým bratrem devatenáctileté Nancy, která se o sirotky stará. Nancy sdělí Doktorovi, že její bratr se takto změnil před dvěma týdny, když poblíž jedné londýnské nemocnice spadl zvláštní kovový kontejner (časový posun byl zapříčiněn cestováním časovým vortexem). Doktor se tak vydává do oné nemocnice, kde se setkává s desítkami pacientů se stejnými „příznaky“, jakými trpí Nancyin bratr: plynová maska přitavená k obličeji, u všech identické zranění na zápěstí a groteskní dožadování se maminky. Do nemocnice nakonec přicházejí i Rose s Jackem a Doktor zjišťuje, že infekce se přenáší pouhým dotekem, pročež z nemocnice musí co nejdříve uniknout.

Když se Doktor a ostatní dostanou z nemocnice plné podivných přízraků, Doktor vyčítá Jackovi, že kontejner dopravil na Zemi a tím tohle všechno způsobil. Harkness se ale obhajuje tím, že kontejner je jen prázdná a docela bezcenná bitevní sanitka. Když se infekce šíří, Doktorovi se konečně podaří přijít na to, co za tím vším stojí. Sanitka totiž obsahuje mimozemské nanoboty, kteří jako s prvním člověkem po havárii přišli do kontaktu s Nanciným bratrem, jenž měl na obličeji plynovou masku a malé poranění na zápěstí. Jelikož nanoboti lidský druh neznají, berou chlapce za exemplární příklad a od té doby je každý, koho se chlapec dotkne, nanoboty „upravován“ k tomuto vzoru. Doktor si navíc uvědomí, že Nancy není chlapcovou sestrou, nýbrž mladistvou matkou, po které se dítě tak dožaduje. Při fyzickém kontaktu chlapce s matkou nanoboti rozpoznají nadřazenou genetickou informaci a vše vrátí do normálu. Doktor a Rose tak můžou pokračovat ve svých cestách, tentokrát se k nim ale přidává i Jack, který Doktorovi dokázal, že svých činů lituje, když byl za jejich napravení odhodlaný položit život.

Doktor se vrací do Rosiny současnosti, aby skrze časoprostorovou trhlinu ve městě Cardiff „natankoval“ potřebnou energii pro TARDIS. Ve volné chvíli se tak Doktor, Rose, Jack a nakonec i Mickey, který se k nim připojí hned po přistání, rozhodnou vyjít si do města a udělat si pěkný den. Všechno se tak zdá být naprosto v pořádku, dokud cestovatelé nenarazí na jednu starou známou. Blon Fel-Fotch Passameer-Day Slitheen; poslední zástupce mimozemské rodiny Slitheen, která přežila nedávnou konfrontaci s Doktorem a stala se z ní starostka Cardiffu, kde hodlá postavit nestabilní jadernou elektrárnu, s pomocí jejíž energie by mohla konečně odcestovat ze Země. Doktor ji uvězní v TARDIS a hodlá ji dopravit na její rodnou planetu Raxacoricofalla­patorian, kde jí podle tamních zákonů čeká poprava. Blon postupně nahlodává Doktorovo svědomí a snaží se ho přesvědčit, aby ji nechal jít. Mezi tím však zosnuje vlastní plán úniku.

Doktor je v domě Velkého bratra, Rose zase soutěží v Nejslabší, máte padáka, a o Jackovu image se starají špičkoví odborníci… Tedy až na to, že neúspěšní soutěžící v prvních dvou hrách jsou za trest rozprášeni na atomy a módní show nekončí jen u výměny oblečení, ale i vnitřních či vnějších orgánů. Když Doktor z domu Velkého bratra uprchne, zjistí, že se nachází na Satelitu 5 v roce 200 100; tedy sto let po jeho souboji s mimozemskou entitou ovládající lidskou civilizaci. Místo aby se tedy nyní vše vrátilo zase do normálu a vzniklo tak slavné Čtvrté velké a štědré lidské impérium, lidé opět žijí ovládáni televizí, do jejíchž pořadů jsou nyní navíc nedobrovolně posíláni na smrt. Jack a Doktor se nakonec zase sejdou a jdou zachránit Rose, ta je však uvaděčkou Nejslabší, máte padáka vaporizována. Doktor se snaží zjistit, kdo za tímhle vším stojí a kdo je dokázal teleportovat z chráněné TARDIS. Přijde na to, že mateřská společnost Satelitu 5 se jmenuje „Bad Wolf (Zlý vlk)“, což jsou slova, která Rose a Doktora pronásledují od začátku jejich putování. Jack nakonec přijde na to, že lidé zabiti ve hrách jsou sice rozloženi na atomy, ale pak jsou znovu složeni na jiném místě, což znamená, že Rose není mrtvá. Doktor lokalizuje bod ve vesmíru, kam byla Rose přenesena, a odhalí masivní flotilu Daleků.

Doktor a Jack se v TARDIS vydávají na mateřskou loď Daleků, kde je držena Rose. Tam také zjistí, že za vším stojí samotný Císař Daleků, který měl zemřít během poslední Velké časové války. Ve skutečnosti však unikl a díky nouzovému časovému posunu se ocitl v daleké budoucnosti. Tam vyčkával a potají formoval planetu Zemi (pravděpodobně i ovládal bytost Jagrafesse, se kterým se Doktor střetl v epizodě The Long Game a skrze mlýnek na maso překroucené televizní zábavy sklízel lidi a z jejich genetického kódu klonoval novou rasu Daleků. Tito Dalekové však byli během staletí života v temnotě dohnáni k šílenství a svého Císaře uctívají jako boha – což je také dělá nebezpečnějšími, než kdy dřív. Doktor se tak ocitne v pasti. Zjistí, že jedinou možností na zničení Daleků je použít zbraň hromadného ničení, která by zahubila i všechen život na Zemi. Lstí pošle Rose v TARDIS domů a společně s Jackem čelí vlastní záhubě. Při obraně Satelitu 5 jsou povraždění všichni na něm se nacházející lidé – a to včetně Jacka. Doktor je obklíčen Daleky a má poslední možnost dokončit svůj plán. Nakonec však není schopen kvůli vyhubení Daleků obětovat (další) civilizaci. Rose se však nevzdává. Zpátky v Londýně 21. století se jí podaří otevřít srdce TARDIS a navázat s lodí kontakt. Přitom absorbuje samotný časový vortex; vrátí se zpět k Doktorovi, zničí všechny Daleky, vrátí život Jacku Harknessovi a nakonec rozšíří výraz „Bad Wolf“ časem a prostorem, aby dokončila časovou smyčku a sama sebe dovedla k této události.. Síla časového víru je však tak mocná, že Rose pomalu spaluje, a proto jí Doktor tuto schopnost odebírá – což je však smrtelné i pro něj. Zatímco Jack zůstává na Satelitu 5, oba původní společníci se vrací do TARDIS a Doktor Rose seznámí s „fíglem“ Pánů času, jak obelstít smrt – a sice opravit každou buňku svého těla tím, že ji od základu změní. Doktor se tak s Rose loučí a regeneruje. A to do své již desáté podoby.