Jistě, pane ministře

Jim Hacker vyhrává volby a čeká na telefonát od premiéra. Ten přijde, Hacker je pozván do čísla 10, kde se dozví, že bude ministrem administrativních záležitostí. Přichází na své nové působiště odhodlán dělat reformy a při setkání s Bernardem Wooleym a Sirem Humphreym Applebym se zdá, že vše půjde hladce. Administrativa je, zdá se, připravena přijmout nové výzvy a vzít reformy za své. Nic ale není tak, jak vypadá, a Hacker díky Humphreyho ďábelskému triku dostává svou první lekci.

Hacker má za úkol administrativně zajistit státní návštěvu prezidenta státu Buranda, který byl dříve známý jako Britská Rovníková Afrika (fiktivní země). Kvůli dodávce ropných těžebních zařízení jede do Skotska, ale musí se vidět s královnou, takže Hacker proti vůli administrativy plánuje, že se s ní setká přímo ve Skotsku, kde se náhodou zrovna konají doplňovací volby (poměr hlasů je těsný). Na poslední chvíli však dochází v Burandě ke státnímu převratu, k moci se dostává všem neznámý člověk, kterého však Hacker zná z vysoké školy. Tento nový muž je rozhodnut uskutečnit návštěvu v souladu s plány svého předchůdce. Vyjednávání o ropných plošinách však nedopadne přesně tak, jak všichni očekávali.

Hacker chce šetřit, ale Humphrey je samozřejmě proti, a tak naplánuje „operaci asketa“. Hacker je naveden k tomu, aby šetřit začal od sebe, a tak například redukuje osazenstvo své osobní kanceláře… Kvůli tomu se setká se zástupcem odborů, o kterém si však myslí, že je někdo jiný, a tak vyprovokuje stávku části zaměstnanců státní správy. Navíc se pak opije na jedné oficiální večeři, což zhatí i zbytky jeho poctivě budovaného mediálního obrazu askety.

Hacker je v televizním interview vyzpovídán o národní integrované databázi, do které se mají ukládat informace o všech občanech Británie. Má samozřejmě problémy, jak vysvětlit, že pojistky, které by měly libovolnému úředníkovi zamezit zjistit si cokoli o komkoli, ještě nejsou známy. Vyhýbavé odpovědi se samozřejmě líbí Humphreymu, který jej již dokonale vycvičil. Hacker se mu však pokusí vzdorovat, přičemž od svého předchůdce na ministerstvu zjistí, že vše je legislativně připraveno, a také mu poradí něco o Humphreyho tricích, které díky tomu možná i obejde.

Hacker se snaží prosadit důležitou část svého programu - snížení počtu pracovních míst ve státní správě a to o 200 000 lidí, čemuž Humphrey samozřejmě není příliš nakloněn. Humphrey je informován o tom, že návrh jiných ministrů na zrušení ministerstva administrativy se setkal s úsměvem premiéra, což by Hackerův plán podpořilo, avšak zrušením svého ministerstva. Humphrey i Hacker musí táhnout za jeden provaz a pokusit se tento plán nějak zarazit. Pro politické ospravedlnění této akce se může stát i Eurokarta, kterou má ministerstvo pro administrativní záležitosti zavést. Takový krok není příliš populární, avšak nemusí být nevhodný.

Humphrey se obává, že ministr se pokouší řídit své ministerstvo, což mu samozřejmě nevyhovuje. Mezitím má Hacker jednání s ochránci přírody, které se týká zejména Haywordského lesíku a jezevců v tomto lese, ti by měli být ohroženi politikou sjednocení ochrany přírody. Hacker o tomto vůbec nebyl informován a požaduje, aby byl o všem, co se na ministerstvu děje, informován. Humphreymu se to příliš nelíbí, avšak využije toho, zahrne ho všemožnými zbytečnými informacemi. Ministrova dcera se z novin dozví o lesíku s jezevci a je rozhodnuta uspořádat protestní akci.

Hacker se v dobré vůli chce v rozhlase zmínit o Solihalském projektu, který má být zářným příkladem spolupráce státu a soukromého sektoru. Přičemž existují jisté komplikace, o kterých ministr neví, Humphrey je nechce ministrovi sdělit, avšak snaží se ho zadržet před zmínkou o projektu. Při obědě se Sirem Desmondem, představitelem jedné velké banky, hledá Humphrey podporu pro tento projekt. Na oplátku se mu pokusí nabídnout předsednictví v nějaké komisi či radě, přičemž zbude pouze „Komise pro vztahy s podnikateli“. Mezi tím, se ministr skutečně v rozhlase o projektu zmíní, na což mu odborový předák nabídne mlčení o problémech výměnou za dávku pro odbory v Birminghamu, Hacker ji však odmítne, jelikož o žádných problémech neví, avšak začíná větřit. Nakonec se mu tuto informaci podaří získat jen díky tomu, že se Humphrey snaží ministrovi zarazit návrh jeho politického poradce, aby jmenování do komisí nefungovalo systémem „Ruka ruku myje“. Avšak jak se zdá, tak právě tento systém může hodně pomoci v mnoha problémech