Hunyadi – Vzestup Havrana

Zatímco maďarský král Sigismund bojuje o trůn, Jan Hunyadi brání hranice před osmanským nájezdem. Získává slávu na bojišti, ale jeho život se změní, když se postaví na odpor samotnému králi.

Hunyadi se dostane mezi osobní strážce krále Zikmunda. Na Budínském hradě se potkává s Alžbětou Szidladiovou, která ho zasvětí do dvorské etikety a on ji naučí bojovat s mečem. Vzápětí na to ji Jánoš žádá o ruku. Zároveň nepřestává myslet na ohrožení nejen své rodiny ale celé země. Přemlouvá tedy Zikmunda, aby postavil vojsko proti sultánovi Muradovi a rovnou na něj zaútočil. Ale Zikmund má ještě větší ambice, chce vybudovat křižácké vojsko, porazit Osmany a dobýt Jeruzalém. Mezitím sultánovo vojsko už obsazuje skoro celý Balkán

Hunyadi by se rád vrátil na svůj hrad za svou ženou Alžbětou. Ale je ve službách krále Zikmunda, který ho „věnuje" milánskému vévodovi Viscontimu. Hunyadi je v Miláně oslavován jako velký válečník a vyslouží si přezdívku Il Corvo – Havran. Visconti si Hunyadiho velmi cení a snaží se ho udržet v Miláně všemi prostředky. Zahrne ho bohatstvím a přízní své dcery Giulietty. Jánoš, obklopen slávou a bohatstvím, netuší co se děje na hradě Hunyad, a kam až, díky zradě valašského vévody Vlada Draculy, došlo Muradovo vojsko. V Drinopolu svádí Mara boj o přízeň sultána, jehož náklonnost pro ni znamená důstojný život v bezpečí.

Zikmund byl sice korunován císařem Svaté říše římské, ale nedokázal naplnit své politické ambice, které i přesto vyčerpaly státní pokladnu. Zikmund umírá a na trůn nastupuje jeho zeť Albert Habsburský. Slabý a nerozhodný král, kterého obklopují šlechtici bažící po moci, vydává nové nařízení: uherská šlechta není povinna táhnout se svými vojsky do války mimo hranice Uherského království. Jánoš Vitéz, nyní královský kancléř, se snaží, vzhledem k neustálé turecké hrozbě, přesvědčit Alberta, aby jmenoval Jánoše Hunyadiho hlavním obráncem jižního pohraničí země. Ale nejistý král Albert, navíc podrýván intrikami Ulricha Celjského, jenž chce za každou cenu zachovat pokrevní linii svého rodu, nedokáže vládnout ani velet vojsku. Velitelé i vojsko zcela bez disciplíny je rozloženo pitím a úplavicí. Ale přijíždí neúprosný Jánoš Hunyadi.

Nebezpečí ze strany osmanské říše je všudypřítomné. Snaha Sultána Murada podrobit si západní Evropu stále neutuchá. Hunyadi chce vystavět armádu, která by byla schopna se osmanskému vojsku postavit. Měly by se na tom podílet všichni. Ale geopolitické a obchodní zájmy jsou silnější než strach z turků. Všichni kličkují, zlehčují osmanské nebezpečí a dávají sliby, o kterých dobře vědí, že je nemohou splnit. Vatikán raději plánuje křížovou výpravu na osvobození Jeruzaléma a přitom na prahu stojí chtivý a silný nepřítel s půlměsícem ve znaku.

Nebezpečí ze strany osmanské říše je všudypřítomné. Snaha Sultána Murada podrobit si západní Evropu stále neutuchá. Hunyadi chce vystavět armádu, která by byla schopna se osmanskému vojsku postavit. Měly by se na tom podílet všichni. Ale geopolitické a obchodní zájmy jsou silnější než strach z turků. Všichni kličkují, zlehčují osmanské nebezpečí a dávají sliby, o kterých dobře vědí, že je nemohou splnit. Vatikán raději plánuje křížovou výpravu na osvobození Jeruzaléma a přitom na prahu stojí chtivý a silný nepřítel s půlměsícem ve znaku.

Sultán Murad stárne a uvědomuje si, že celý život jen válčil a najednou cítí, že neustálé rozširování Osmanské říše na úkor tolika životů, je marnost. Pokusí se o sjednání míru, ale intriky Celjského a křížení různých mocichtivých zájmů vyústí v přípravách na další válku. Hunyadi velí své armádě, přičemž čelí nesmyslným příkazům kardinála Cesariniho. Král Vladislav je příliš slabý a nezkušený, aby správně a rychle rozhodl. Píše se rok 1444 a začíná slavná bitva u Varny. Na hrad Hunyad přijíždí Giulietta, aby varovala Hunyadiho před zradou Benátek i Vatikánu. Alžběta si uvědomuje, kdo je ta žena, která o jejím manželovi mluví jako o Giovannim.

Mehmed dosedá na trůn. Záhy se vyjeví, že je tvrdší a krutější než jeho otec. Na hrad Hunyad se trousí zbytky zdecimovaného vojska po bitvě u Varny. Ale Hunyadi, syn Lacko a Miháj jsou v zajetí u Vlada Draculy. Doufá, že si tím získá Mehmedovu vděčnost. Alzběta chce získat vojáky, aby je osvobodili. Uljaki, její bývalý snoubenec, jí nabízí draze vykoupenou pomoc. V Rákosmező se připravuje sněm šlechty, na kterém by se měli dohodnout na dalším postupu. Celjský intrikuje, zajímá ho jen jeho krev v královské linii. Ale za Hunyadim přijíždí Mara a to, co mu dává se nebude nikomu líbit, zvláště ne Celjskému, který se má stát Regentem budoucího krále.

Již všichni vědí o Celjského zradách a intrikách. Regentství, ve které tak doufal, je zmařeno. Zatím sultán Mehmed buduje vojsko, nejprve chce dobýt Konstantinopol, který by mu otevřel brány do Evropy. Celjský naléhá, aby se jeho dcera vdala za Hunyadiho syna. Oba jsou ještě děti a tím, že budou vychovávány v druhé rodině, stávají se vlastně rukojmími. Capestránský žádá papeže, aby vypravil křížovou výpravu proti Turkům. Vlad Dracula se přidává k sultánovi, aby získal Valašsko. Turci se chystají na Bělehrad, který byl v té době důležitou pevností. Ale to nestačí, město a jeho hradby se musí připravit na obléhání a zaplnit vojskem. Jediný, kdo je schopen se tohoto úkolu ujmout je Jánoš Hunyadi.

Konstantinopol padl a dalším na řadě je Bělehrad. Mehmedovo nevídané vojsko obléhá Bělehradskou pevnost. Pomáhají mu i italští dělostřelci, zatímco část Osmanů blokuje zásobování města, které se brání mnohonásobné přesile. Capistránský přichází se svým „svatým" vojskem, složeném z chudých rolníků a obyčejných lidí. Hunyadi ho žádá, aby ušetřil lidské životy a nehnal lidi na porážku. Jánoš Hunyadi, Il Corvo – Havran, Blesk vojsk, má mnoho přezdívek a mýtickou pověst. Bojí se ho i vojáci nejmocnější armády světa, ale síla Osmanů je příliš velká. Hunyadi se rozhodne k neuvěřitelně odvážnému činu! Kostelní zvony po celém světě zvoní každého dne v poledne, aby připomínaly slavné vítězství, které přineslo Evropě sedmdesát let míru.