Tajemný vesmír

Slunce je mocným vládcem Sluneční soustavy. Termonukleární reaktor chrlící mohutné exploze. Vyvrhují stejné množství hmoty, jako kdyby se z povrchu Slunce uvolnil Everest. Může se zdát, že ve vzdálenosti 150 milionů kilometrů jsme v bezpečí. Ale je tomu tak doopravdy? Zranitelné jsou zvláště moderní technologie. Nejrizikovější oblastí na Slunci je pro nás střed jeho disku. Možná nás čeká nejmohutnější vzplanutí sluneční aktivity v moderní historii, a tak je mimořádně důležité porozumět tajemstvím Slunce.

Dostala jméno podle římského boha války. Vzdálená Rudá planeta na noční obloze. Po celá staletí je předmětem dohadů. Mohla by být domovem jiné civilizace? Je toto skutečně tvář na jejím povrchu? Náš záhadný planetární souputník poutá naši pozornost. Možná bychom jej mohli jednou osídlit… Možná uchovává čtyři miliardy let staré tajemství života. Mars může být klíčem jak k naší minulosti, tak i k budoucnosti.

Země je jedinou planetou Sluneční soustavy, na níž se zrodil život. Během jejího vývoje ji však zasáhla řada kosmických těles, která už několikrát způsobila hromadné vymírání druhů. Kterýkoliv objekt křižující oběžnou dráhu Země se s ní jednoho dne může srazit. Kosmickým prostorem se stále toulá mnoho velkých těles, která naší planetě mohou uštědřit tvrdý úder. Exploze bude tak mohutná, že to po ní všude na světě bude vypadat jako v Hirošimě. Všechno bude rozerváno a každý atom našeho těla odlétne vysokou rychlostí do nekonečna. Vědci však nejsou ochotni vzdát se bez boje. Snaží se odhalit kosmické střely dříve, než způsobí Armagedon.

Pětkrát dál od Slunce než Země je zmenšená obdoba sluneční soustavy, která se skládá z více než šedesáti měsíců, obíhajících okolo ohromné plynné planety. Její planoucí barvy a tajemné horké skvrny mají sice svou krásu, ale jsou to projevy ohromných bouří a tryskového proudění. Může být Jupiter hvězdou, která dovedla tři krále do Betléma? A může jeden z jejích měsíců skrývat pod ledem život? A je možné, že naše planeta vděčí tomuto obrovskému kosmickému magnetu za své přežití?

Podle nejnovějších poznatků máme ve Sluneční soustavě více než 150 měsíců. Neptun si nárokuje 13 z nich. Saturn jich má 48. A Jupiter jich nashromáždil neuvěřitelných 62! Kdežto Země má jenom jeden… ale ten je mimořádný. Náš Měsíc – nebo „Luna“, jak jej nazývali Římané – je pozoruhodný svou velikostí. Ne proto, že by to byl největší měsíc ve Sluneční soustavě. Několik jich je větších. Jeden ze Saturnových měsíců – Titan – je například dvakrát větší. Ale Měsíc je největším v poměru ke své hostitelské planetě. Je velký jako čtvrtina Země. To je opravdu hodně. Naše planeta je v tomto ohledu výjimečná. Pro některé astronomy jsou relativní rozměry obou těles dostatečné k tomu, aby o systému Země–Měsíc hovořili jako o dvojplanetě.

Když se Země tvořila, další tělesa se s ní srážela rychleji než auto, které narazí plnou rychlostí do zdi. Ale Země vytrvala a zaujala ve Sluneční soustavě zvláštní postavení, protože si dokázala udržet oceány, souš a život. Bakterie pomohly naplnit atmosféru kyslíkem. Těm ošklivým bakteriím vděčíme za svoji existenci. Přes občasné pohromy, které nás v současnosti trápí, je Země stále jedním z nejzázračnějších a nejtajemnějších výtvorů vesmíru.

Venuše a Merkur – dvě nehostinné planety, které během vývoje vesmíru potkal zcela jiný osud. První – činná a horoucí, vyrovnávající se s nejzáludnějšími silami přírody. Druhá – mrtvá planeta, rozrytá a zjizvená milióny impaktních kráterů. Obě ukazují tragický osud planet, jejichž vývoj se dal špatným směrem.

Tato planeta je působivým výtvorem naší Sluneční soustavy. Její krása však zakrývá pravou skutečnost: Je to obrovská mrazivá plynová koule, obklopená zmrzlými prstenci, které se okolo ní řítí rychlostí 64 000 kilometrů za hodinu. Je to planeta s extrémně divokým počasím. Vyznačuje se polárními bouřemi, které jsou větší než naše kontinenty. Počasí na Saturnu je opravdu děsivé. Blesky tam mohou být až milionkrát silnější než na Zemi. Jeho měsíce jsou ještě zajímavější. Na Enceladu je nízká gravitace a není tam atmosféra, a tak tam gejzíry vystřikují vodní páru stovky kilometrů do prostoru. Další měsíc atmosféru naopak má. I oceány a hory. Ale mohl by tu existovat život?

Naše Slunce je pouze jednou z miliard hvězd v galaxii Mléčná dráha. A naše galaxie je jen jednou ze stovek miliard, možná i bilionů galaxií ve vesmíru, jak jej známe dnes. Díky Hubbleovu kosmickému teleskopu se můžeme podívat i do minulosti. Dopřát si vzrušující výlet možná až téměř k samotnému Velkému třesku. Všude je množství svítících skvrn, shluků, bodů, miliarda hvězd tady, bilion hvězd tam. Chcete–li zjistit, kde je naše místo ve vesmíru, vzhlédněte a dívejte se daleko, daleko, až do království vzdálených cizích galaxií.

Každá z hvězd zářících na nočním nebi je ve skutečnosti zářící koulí rozžhaveného plynu větší než jakákoli planeta. A každá má svůj vlastní příběh. Traumatické zrození, život plný nebezpečí. Gravitace hvězdu nejprve vytvoří a hned jí chce opět rozdrtit. Její smrt otřese nebesy. Celé se to odehraje v oslepujícím záblesku. Jsou to nejjvětší exploze ve vesmíru. Svou vrtkavost a sílu ukazuje vesmír nejlépe právě na hvězdách – na jejich životě a smrti.

V odlehlých částech naší Sluneční soustavy se pohybují obrovští ledoví giganti: Uran a Neptun. Obklopeny mlžným oparem v atmosféře působí tyto vnější planety bouřlivě a nepředvídatelně. Na Neptunu vanou nejrychlejší větry v celé Sluneční soustavě. Jeho černá skvrna mizí a znovu se objevuje, jako by se přemísťovala. Uranův shluk měsíců jej obkrouží za necelý den, proto jsou jejich občasné srážky pravděpodobné. A nejvzdálenější ze všech vnějších planet je těleso, které vlastně už ani není planetou – Pluto.

Vesmír je obrovský, úžasný, vzrušující. Cestovat vesmírem by mohl být ten nejdobrodružnější podnik v životě, ale mohla by to být i výprava bez zpáteční jízdenky. Je to místo, odkud se už nelze vrátit nebo alespoň ne v té podobě, ve které jste do něj vstoupili. Cestování vesmírem je snem každého dobrodruha. Až se však budete prodírat galaktickou džunglí, mějte se na pozoru před žhavými zónami našeho vesmíru. Jinde zase řádí zuřivé turbulence či nepřekonatelná gravitace. V kosmu narazíte na velmi silné jevy, mnohokrát, nepředstavitelněkrát silnější než výbuch atomové bomby. Zrodil se z velmi mocné exploze, Velkého třesku, a vše v něm od té doby probíhá s děsivou prudkostí.

Jsme ve vesmíru sami? Jsme sami, kdo vzhlíží ke hvězdám a klade si otázku: Je tam někdo? Vědci dnes hledají odpovědi na své otázky mnoha způsoby. Někteří pomocí obřích radioteleskopů, jiní prostřednictvím meziplanetárních sond. A pokud nějaký mimozemský život objevíme – jak bude vypadat? Bude to tvor podobný nám, lidem? Anebo se místo mimozemšťanů jednou setkáme s roboty, jejichž biologičtí tvůrci vyhynuli už před miliony let?

Připojte se k našemu intergalaktickému bádání po informacích o tom, jak vznikl vesmír. Od Aristotela až po Einsteina. Co se stalo na samotném začátku a co se stane na samotném konci?