Rybí svět Jakuba Vágnera

Expedice známého dobrodruha tentokrát za královnou ryb. Štiky žili už v době třetihor. Zatímco jinde ve světě štiky podlehly vývojově mladším skupinám dravých ryb, v Evropě se ze svého trůnu nenechaly sesadit. Jejich dokonale proudnicové tělo je rychlé, mrštné a skvěle přizpůsobené lovu. Štika si troufne i na velkou kořist, díky tomu na sebe strhává pozornost rybářů a je jedním z hlavních taháků rybářské turistiky. Štičí maso je jemné a od nepaměti patřilo na vybrané tabule. Tajemství jedné z ekonomicky nejvýznamnějších ryb Evropy poodhalí slavný rybář Jakub Vágner.

Expedice známého dobrodruha tentokrát za symbolem životní síly a čisté vody. Pstruh je mimořádně zajímavá ryba, stal se symbolem čisté vody, nedotčené přírody a životní síly. V Evropě nabývá mnoha podob, od potočních až po jezerní. Každá populace je jedinečná a liší se vzhledem, velikostí i zbarvením. Pstruzi jsou však velmi přizpůsobiví. Potoční pstruzi přemístění do vodní nádrže se začnou velice rychle přibližovat velikostí i vzhledem jezerní formě, a obráceně. Ať už se ale jedná o kteroukoli formu, pstruh je náročný na čistotu vod a vysoký obsah kyslíku. Lov pstruhů symbolizuje tu nejryzejší sportovní rybařinu a pstruha dobře znají i ti, kteří si rádi pochutnají na dobrém jídle. Pstruh vždycky byl a bude pro rybáře soubojový mistr. Tajemství nejoblíbenějšího rybího bojovníka Evropy poodhalí slavný rybář Jakub Vágner.

Expedice známého dobrodruha tentokrát za rybou, která změnila evropskou krajinu. S chovem kaprů začali už starověcí Římané, kteří tyto ryby přivezli ze svých východních provincií. Kapr má ideální vlastnosti pro chov. Je velký, všežravý, rychle nabírá na váze a má chutné maso. První zmínky o jeho systematickém chovu pocházejí z 11. století, a největší rozvoj zaznamenalo rybníkářství v 15. až 16. století. Založení tisíců nových rybníků změnilo tvář krajiny na různých místech Evropy. Šlechtěný rybniční kapr byl z Evropy vyvezen do mnoha států i světadílů. Někde se stal ceněnou hospodářskou rybou, jinde se ale v přírodě přemnožil tak, že zdecimoval celé vodní ekosystémy. Tajemství nejdůležitější ryby Evropy poodhalí slavný rybář Jakub Vágner.

V nových dílech oblíbeného cyklu Rybí svět Jakuba Vágnera se budeme věnovat třem zajímavým rybám. Budou to amur, sumec a candát. Podíváme se, jakým způsobem se chovají, jaký vztah k těmto rybám má dobrodruh, cestovatel a rybář Jakub Vágner, ale zjistíme i to, jak se dají připravit ke konzumaci. V prvním dílu se zaměříme na amura a jeho zvláštnosti. Je to ryba, která si na našem území teprve nachází své místo. Amur bílý je nepůvodní druh dovezený z bývalého SSSR. Jeho pravým domovem je povodí řeky Amur ve východní Asii na území Číny a Ruska. K nám byl poprvé dovezen v roce 1961 na Třeboňsko. Byl to pokus, jak zvýšit produkci rybníků. A vyšel. Rybáři rádi využívají i jeho biomeliorační schopnosti. To znamená, že z rybníků a nádrží vyžírá rostlinstvo.

V dnešním dílu oblíbeného cyklu Rybí svět Jakuba Vágnera se budeme věnovat candátům. Podíváme se, jakým způsobem se chovají, jaký vztah k těmto rybám má dobrodruh, cestovatel a rybář Jakub Vágner, ale zjistíme i to, jak se dají připravit ke konzumaci. Tuhle rybu si totiž mohou vychutnat i ti, kteří těžko snášejí aroma rybiny obsažené v tuku. Candát patří mezi naše nejcennější a hospodářsky velmi významné druhy. Už koncem 18. století byl zaveden na Třeboňsku jako doplňková ryba v kaprových rybnících. Má důležité uplatnění v biologickém boji, protože je typickým dravcem. Využívá se k regulaci přemnožených, méněcenných či nelovených druhů ryb. K mistrnému lovu mu pomáhají jeho velké oči, které jsou vybavené vysoce odrazivou vrstvou pomáhající zužitkovat i poslední zbytky světla u dna hlubokých nádrží nebo během noci. Candát je považován za poměrně choulostivou rybu náročnou na obsah kyslíku ve vodě. V našich vodách se dožívá deseti až patnácti let.

Každý ekosystém má na vrcholu svého potravního řetězce dravce, který nemá přirozeného nepřítele. V našich vodách tuto roli hraje sumec velký. V dnešním dílu oblíbeného cyklu Rybí svět Jakuba Vágnera se mu budeme věnovat podrobněji. Podíváme se, jakým způsobem se chová, jaký vztah k tomuto druhu má dobrodruh, cestovatel a rybář Jakub Vágner, ale zjistíme i to, jak ho můžeme připravit ke konzumaci. Původně se tento druh vyskytoval v Evropě od Rýna na východ. Je tedy naším původním druhem. Miluje místa s dostatečnou hloubkou a četnými úkryty, které jsou vytvořeny padlými stromy, rýhami či výmoly v řečišti a podemletými břehy. Je aktivní spíše po setmění, ačkoli v nejteplejší části roku můžeme pozorovat jeho aktivitu i přes den. V dospělosti dokáže ulovit nejen více než dvoukilové ryby, ale i kachny nebo ondatry. Sumec je jednou z mála našich ryb, která postrádá šupiny. Jako dlouhověká ryba si svůj růstový potenciál uchovává až do vysokého stáří, které běžně překračuje 30 let.