Skryté skvosty

Východní Čechy jsou kraj plný hradů a zámků. Lidé to dobře vědí, a proto sem jezdí. Ale Hrádek u Nechanic možná ušel jejich pozornosti. Je trochu nenápadný a záměrně skrytý v krajině. A navíc vypadá jakoby sem snad ani nepatřil, jako bychom se ocitli o stovky kilometrů západněji, ve staré dobré Anglii. Cimbuří, hradby a rytířský duch prostupující celým objektem, nic nás nenechává na pochybách, že na nás dýchla polovina devatenáctého století. A Jarda Plesl je v Hrádku u Nechanic skoro jako doma.

Na svazích Krušných hor se nachází zámek Jezeří, který byl kdysi považován za jednu z nejvýznamnějších barokních staveb v Evropě. Říkalo se, že je to perla zasazená do smaragdové korunky. Ještě na počátku 20. století byl zámek luxusním sídlem Lobkoviců, obklopený hustými, zdravými lesy s proslulým zámeckým parkem. Za války bylo Jezeří vězením a pak jej komunisté málem vymazali z map. Jezero a část zámeckého parku skončilo nenávratně 200 metrů pod povrchem země. Díky velkému úsilí mnoha nadšenců, dnes opět vstává z popela jeho tehdejší krása. A Jarda Plesl u toho nového zrodu nesmí chybět.

Jižní Čechy. Na vysokém ostrohu v zákrutu řeky Vltavy tu někdy kolem poloviny 13. století vybudovali mocní feudálové hrad. Byli považováni za nejmocnější osoby v českém království a svým vlivem se někdy málem vyrovnali panovníkovi. Jmenovali se Rožmberkové a hrad nesl jejich hrdé jméno – Rožmberk. Jardu Plesla tento hrad láká opakovaně k návštěvám, tentokrát se chystá prozkoumat i tajemnou věž Jakobínku na přilehlém kopci.

Jsme v severních Čechách při samé zemské hranici, do Polska i Německa coby kamenem dohodil. Tenkrát v druhé polovině třináctého století svěřil král Přemysl Otakar II. tento kraj hrabatům z Donína, původem z přilehlého Saska. A poněvadž se hrabě německy řekne graf, vznikl tady hrad jménem Grafenstein, tedy – pěkně počesku – Grabštejn. Jarda to tu zná, už jako kluk sem přijel na čundr. Ale od té doby se hodně změnilo.

Brno nazývali na počátku 20. století moravským Manchesterem. Moravská metropole byla totiž stejně jako anglické město přesycena nejrůznějšími textilními závody. Brněnský textil měl dobrý zvuk a těm, kteří v této sféře podnikali, přinášel tučný zisk. To, že se brněnské buržoazii skvěle vede a kšefty se hýbou, dokázala dát patřičně najevo. Například továrník Alfréd Stiassni to velmi okázale předvedl na své vile. Najdeme ji v brněnských Pisárkách a říká se jí Vila Stiassni. Jarda Plesl ji dobře zná, nedávno tu dokonce natáčel televizní seriál...

Jsme v západních Čechách. Na sklonku sedmnáctého století si tady Metternichové na místě zchátralé renesanční tvrze postavili zámek Kynžvart. Hraběcí rod tehdy sídlil v Porýní a na své české statky zajížděl sporadicky, ale vše se změnilo s francouzskou revolucí o sto let později. Porýní obsadili Francouzi a Metternichové prchli do Čech. Ztráta majetků byla asi prvním důvodem, proč Klemens Lothar Metternich, z něhož se stal diplomat ve službách Habsburků, revoluci a Napoleona nenáviděl. A právě na Kynžvartě proslulý kancléř spřádal politické plány. Ale Jarda Plesl diváky přesvědčí, že si přitom taky dokázal pořádně užívat života.

České baroko se díky své výjimečnosti stalo samostatným pojmem a je nedílnou součástí evropského kulturního bohatství. A zámek Manětín je skutečnou perlou baroka západních Čech. Největší slávu zažil za dob rodu Lažanských. Členové rodu byli významnými mecenáši umění, vidět to je v celém objektu zámku. Ten ukrývá nejenom klasické malby velkých mistrů, ale i kuriózní portréty služebnictva. Marie Gabriela Lažanská zde vybudovala v polovině 18. století skutečnou honosnou rezidenci. A protože paní hraběnka měla mlsný jazýček, zachovaly se recepty i účty z kuchyně, a tak mohl Jarda Plesl baroko i ochutnat...

Industriální Ostrava má co nabídnout, průmyslové dědictví má totiž svoji důležitou společenskou hodnotu. Zatímco v minulosti byla v centru zájmu především šlechtická sídla, průmyslové objekty zůstávaly jaksi stranou. Dnes se i tyto technické skvosty dostávají do hledáčku návštěvníků. Jejich praktický účel totiž skrývá neméně krásy. Postupně se ukazuje, že mnohé z těchto staveb v sobě ukrývají nejen pozoruhodná technická řešení, ale i značnou míru elegance. Důkazem je i Důl Michal v ostravských Michálkovicích. Jak se žilo v dole i na povrchu si Jarda Plesl zažije na vlastní kůži.

Na úpatí Českomoravské vrchoviny leží Jaroměřice nad Rokytnou, místo, které se v dějinách stalo několikrát významným centrem kultury. Nejvýrazněji se do historie města zapsal Jan Adam z Questenbergu, ten přestavěl zámek, který dnes patří mezi největší barokní objekty Evropy – takové malé Versailles ve středu Čech. Hudbymilovný hrabě se zaměřoval hlavně na italskou operu a díky němu vzniklo dílo O původu Jaroměřic. A uvádí se, že to bylo poprvé, kdy u nás byla česky uvedena opera na hudební scéně. I Jarda Plesl se nechal unést barokní hudbou a vyzkoušel si, jaké by to bylo pro pana hraběte pracovat.

Ve zlínském kraji nedaleko Uherského Hradiště leží barokní zámek Buchlovice. Romantická legenda praví, že zámek nechal postavit hrabě Jan Dětřich pro svoji manželku Anežku Eleonoru. A romantika k baroku rozhodně patří. Zámek je unikátní tím, že představuje typ barokní italské vily, která je ojedinělá nejen na Moravě, ale i v celé zemi. Za dnešní podobu zámku může rod Berchtoldů z Uherčic, ti patřili k tehdejší šlechtické elitě. A díky nim se buchlovický zámek stal mnohokrát kulisou pro historické události celosvětového významu.