Animované příběhy velikánů dějin

Celá Evropa se snažila najít cestu do Číny zdlouhavou, několikaměsíční plavbou směrem na východ. Avšak Kolumbus byl přesvědčen, že se tam dá dostat za pouhé dva týdny – budou-li plout na západ. Když se Kolumbovi podařilo získat podporu španělské královny Isabelly, konečně mohl dát povel: „Napněte plachty, vyplouváme!“ Ani po třech týdnech plavby se však na obzoru neobjevil ani náznak nějaké pevniny, proto hrozilo, že se posádka vzbouří. A právě tehdy, když se již zdálo, že je vše ztraceno, a Kolumbus uvažoval o návratu, spatřili zemi. Tento vytrvalý a zanícený mořeplavec objevil díky svému snu kontinent, o jehož existenci tehdejší Evropa neměla ani tušení.

Když William Bradford utekl spolu s Otci poutníky (Pilgrim Fathers) z Anglie do Nového světa, zjistil, že daní za náboženskou svobodu jsou hlad, nemoci a smrt. Polovina osadníků nepřežila první zimu. Na jaře 1621 se však William spřátelil s místním indiánským kmenem Irokézů, kteří osadníky naučili, jak přežít v těžkých podmínkách. Na konci prvního roku se William stal prvním guvernérem nově osídlené krajiny. Po první mimořádně očekávané sklizni určil speciální den, kdy se tito evropští osadníci a jejich indiánští přátelé setkávali na společné hostině a děkovali za ni Bohu. Tak se William Bradford stal otcem slavnosti Díkůvzdání.

George Washington se také někdy nazývá „otcem Američanů“. Přinášíme vám neobyčejný příběh obyčejného muže, který se právem zapsal do dějin osidlování Nového kontinentu nejen jako vojenský vojevůdce, ale i jako obratný politik. Vydáme se po jeho stopách od chvíle, kdy zazněly výstřely v Lexingtonu, které sledoval celý svět, až po temné dny bitvy o Valley Forge. Dozvíme se také o jeho zásluhách při formování nového národa a naše putování ukončíme vítězným osvobozením v roce 1783. Příběh generála Washingtona je plný odvahy, odhodlání, skromnosti a odvážného vlastenectví.

Když Benjamin pozoroval blesky na noční obloze nad Filadelfií, objevil cosi úžasného, co navždy změnilo svět. Vyslal do bouří zmítaného nebe papírového draka připevněného ke kovové tyči. Na konec provázku pak přivázal klíč. Po chvíli čekání elektřina z bouřkového mraku skutečně prošla po provázku ke klíči! V tomto dílu se seznámíte s velkým vědcem, objevitelem, ale také státníkem, který svými pokusy s elektřinou významně zasáhl do historie lidstva.

Před sto padesáti lety stál jistý muž před náročným úkolem – smířit jižní otrokářské státy se svobodnými severními a zabránit tak rozdělení Spojených států amerických. Abraham Lincoln, uhlazený právník ze státu Illinois, který neměl žádné zkušenosti s národní politikou, se přesto rozhodl jednat. Svými nekompromisními postoji v zásadních otázkách nejenže zabránil rozdělení, ale zasadil otrokářství smrtelnou ránu. Tím se nesmazatelně zapsal do světové historie a dodnes je v Americe považován za nejoblíbenějšího prezidenta.

Hodina fyziky ještě nikdy nebyla tak zábavná! Nejuznávanější vědec Ameriky, Thomas Alva Edison, otevře své laboratoře a pozve vás, abyste i vy objevili jeho tajemství. Vyprávění, okořeněné humornými situacemi i málo známými příhodami, nás povede dobrodružnou cestou, na jejímž konci zasvítí fungující elektrická žárovka. Příběh nám zároveň připomene Thomasovo celoživotní krédo: „Genialita tvoří jedno procento talentu a devadesát devět procent dřiny.“

Krymská válka zuřila naplno a zranění angličtí vojáci po stovkách umírali v nelidských podmínkách. Stav britských polních nemocnic neposkytoval pacientům pomoc, ba naopak, ještě zhoršoval jejich vyhlídky na uzdravení. Do těchto zařízení, zamořených krysami a blechami, vstoupila žena s neoblomným přesvědčením, mimořádnou dávkou trpělivosti a železnou vůlí. Vojáci ji nazývali „dáma s lampou“, podle jejích pravidelných večerních obchůzek pacientů. Jejím přičiněním se začaly ve zdravotnických zařízeních na mnoha místech světa dodržovat potřebné hygienické normy a byla zavedena odborná a praktická péče ošetřovatelek o pacienty.

Bez výjimečné odvahy divoké indiánské princezny Pocahontas by angličtí osadníci v Jamestownu počátkem 17. století zemřeli hladem a na následky neočekávaných klimatických podmínek. Její hrdinský čin nejen zachránil životy osadníků, ale také smířil dva odlišné národy. Tento příběh nám znovu připomene dramatické období, které provázelo první dny osidlování Ameriky. Historie přímo ožívá, když pozorujeme, jak se z této skromné dívky stává „anděl“ přinášející mír a záchranu.

Louis Pasteur se rozhodl, že vyřeší nejsložitější medicínskou záhadu všech dob. Tento velký francouzský vědec zápasil nejen s vlastními omezeními způsobenými mozkovou příhodou, ale také s nepřátelskými postoji vědecké lékařské obce. A aby toho nebylo málo, po každém neúspěšném pokusu hrozilo, že jej malomyslnost zastaví v další práci. Odhodlání ho však neopustilo ani tehdy, když stál před největší životní výzvou. Zachrání vakcína, testovaná jen na zvířatech, život malého chlapce? Pasteur měl odvahu nahlédnout do dříve nepoznaného světa a vakcíny jsou dodnes jeho darem lidstvu.

Ve druhém století před Kristem vládl v Palestině syrsko-řecký panovník Antiochos. Jeho zákony byly pro Židy velkou zkouškou víry a důvěry v Boha. Buď se pokloní a přinesou oběť řeckým bohům, nebo je čeká smrt. Někteří se podvolili, ne však Makabejští, malá skupinka věrná víře svých otců. Duch a odhodlání Makabejských dodnes ožívají v židovském svátku Chanuka a připomínají, že i malá skupina může v spravedlivém boji obstát proti početnějšímu nepříteli.