Starodávné apokalypsy

Ze všech událostí vylíčených v Bibli dodnes nejvíc šokuje – zkáza Sodomy... Mnozí vnímají biblické příběhy jako podobenství, podle nichž řídí své životy, pro jiné představují historickou pravdu. Sodoma měla být jedním z pěti měst v nížině Jordánu a vyznačovala se zatvrzelou hříšností, již Bůh potrestal a seslal na město zkázu. Dodnes však není jasné, zda skutečně existovala, kde se nacházela, ani co způsobilo její zánik. Archeologové nalezli v jordánském Tall el-Hammamu pozůstatky vzkvétajícího města z doby bronzové, které nejspíše podlehlo náhlé ničivé ráně. Mohlo by se jednat o biblickou Sodomu?

Existoval přibližně před 10 tisíci lety a pro obyvatele doby kamenné byl téměř dokonalým místem k životu. Dokud nezmizel pod hladinou Severního moře... Od úsvitu dějin si lidé vyprávějí příběhy o moři. O jeho moci nad životem – a smrtí. Těmto příběhům o ztracených zemích vévodí ústřední myšlenka Božího trestu nad hříšníky. Co když je na těchto legendách o potopených kontinentech či městech něco více než jen zrnko pravdy. Současní vědci tvrdí, že na dně Severního moře mezi Skandinávií a Velkou Británií nalezli ztracený svět. Nazývají ho Doggerland. Byl to bohatý kraj s četnými mokřady a oplýval četnými materiálními zdroji. Mírné klima mělo z Doggerlandu činit ideální životní prostor pro početnou populaci lovců a sběračů.

Ve středu starověké řecké civilizace leželo prosperující město. Jednoho dne však zmizelo... Starověké Řecko tvořilo mnoho navzájem soupeřících městských států s vlastním systémem vlády a bohy-patrony. Jedním z nich byla Heliké, významný obchodní uzel spojovaný s kultem všemocného boha moří Poseidona. Roku 373 př. n. l. ovšem město zničehonic zmizelo a dochovaly se o něm jen zmínky. Jeho příběh se nápadně podobá mýtu o jiné starověké civilizaci ztracené v moři, Atlantidě. Podaří se současným archeologům zjistit přesnou polohu města a určit příčiny jeho zániku?

Pravděpodobně první impérium v dějinách existovalo pouhých 140 let. Co stálo za jeho náhlým zánikem? Ve 24. století př. n. l. se v Mezopotámii nacházelo množství městských států. Každý měl svého krále i božského patrona. Obyvatelstvo tvořilo mnoho národů, převažovaly však dvě etnické skupiny. Sumerové na jihu a semitští Akkaďané na severu. Roku 2334 ovládly akkadské síly sumerské území, sjednotily městská království a vytvořily zcela novou formu politické organizace – říši. Bylo to poprvé, co se multikulturní, mnohonárodnostní a mnohojazyčná skupina městských států spojila pod jednou zástavou. Říše pod nadvládou Akkadu zaujímala území od Perského zálivu na východě až po Středozemní moře na západě. Na severu zasahovala až do dnešního Turecka. Působením tragických okolností se však již roku 2193 př. n. l. rozpadla.

V letech 3300 až 1200 př. n. l. se rozvinuly jedny z největších civilizací světových dějin. Jejich ústup ze slávy na sklonku doby bronzové je spojen s nájezdy útočníků, o jejichž původu téměř nic nevíme... Na sklonku doby bronzové okolo roku 1200 vzkvétaly v severní Africe, Mezopotámii i Středomoří mocné říše. Brzy však došlo k jejich poměrně náhlému úpadku. Zaniklo centralizované hospodářství a s ním i lety, obyvatelstvo začalo migrovat, původní krása a bohatství postupně vymizely. Nastala doba temna, která měla trvat několik staletí. Kde však nalézt příčinu? Důkazy z archeologických nalezišť po celé oblasti odkazují na opakované útoky nájezdníků, kteří dle dochovaných zmínek přicházeli z moře a vžilo se pro ně označení mořské národy. Mohli však za pád vyspělých civilizací právě tito útočníci?

Jejich civilizace dosáhla v prvním tisíciletí našeho letopočtu velkolepého vrcholu, ale kolem roku 900 byla velká města v guatemalských nížinách opuštěna. Proč? ... Po celé planetě se nachází pozůstatky velkých království, říší a civilizací. Známe příběhy jejich vzestupů a také jejich pádů. Jedna z nejvýznamnějších civilizací ve světových dějinách však zůstává v mnoha směrech záhadou. Mayové jsou původními obyvateli středoamerických deštných pralesů a za tímto souhrnným označením se skrývá řada soupeřících městských států, které měly podobný jazyk, náboženství a architekturu. Ve vrcholné fázi kolem roku 500 n. l. byla na poloostrově Yucatan a v guatemalských nížinách rozeseta řada úchvatných měst. Jejich obyvatelé svými znalostmi v oblasti vědy, astronomie či matematiky ve své době daleko předběhli evropské učence. Zničehonic však byla velká města klasického období mayských dějin opuštěna a připomínají je jen velkolepé ruiny skryté pod příkrovem deštných lesů. Co se tehdy stalo?