Jana Romanová

Acting · 1920-05-19 · † 2007-05-09 · Praha, Československo

Česká divadelní a filmová herečka narozena 19. května 1920 v Praze. K umění měla vždy blízko, již od dětství. Kdy a proč se rozhodla pro herectví, ale nevíme. I když v té době nebylo pro rodiče obvyklé podporovat své děti v herecké kariéře, u Jany doma to problém nebyl. Dokonce, díky známosti jejího otce, dostávala soukromé hodiny herectví od legendárního herce Rudolfa Deyla st. S hraním začínala v Umělěcké besedě s ochotníky, dále se dostala na dramatické oddělení Pražské konzervatoře. V roce 1939 dostala první angažmá v divadelní skupině Fráni Francla a nasledně pokračovala do ansámblu Divadla na Vinohradech, kde zůstala až do její emigrace. Celkem natočila 14 filmů. Prvním filmem byla "Svatební cesta" (1938), kde sehrála menší roli vedle Adiny Mandlové, Františka Krištofa Veselého a Evy Gerové. Další úlohou se jí stala Amálka ve filmu Vlasty Buriana "Ulice zpívá" (1939). Následovaly filmy "Přítelkyně pana ministra" (1940), "Advokát chudých" (1941), "Provdám svou ženu" (1941) a známý film "Nebe a dudy" (1941) s Jaroslavem Marvanem a Jindřichem Plachtou. Asi jejím nejznámějším filmem je "Muži nestárnou" (1942). Kromě Zity Kabátové zde hrála po boku Jana Pivce, se kterým natočila i její příští film "U pěti veverek" (1944). V roce 1943 se Jan Pivec stal jejím manželem, to ovšem o pár let skončilo rozvodem. Po osvobození si zahrála ve filmech "Průlom" (1946), "Týden v tichém domě" (1947), "Nikola Šuhaj" (1947), "Nevíte o bytě" (1947) a "Až se vrátíš..." (1947), Poslední film, který kdy natočila, je film "Alena" (1947). Na přelomu roku 1948-1949 se podruhé vdala a hned potom emigrovala do Anglie, kam se přestěhovala a nejspíš měla rodinu. V Anglii se párkrát setkala s přítelkyněmi Adinou Mandlovou a Sylvou Langovou. Do Československa se vrátila ještě jednou v 60. letech, kde se mimo jiné setkala i s Janem Pivcem v zákulisí Národního divadla. Z Anglie se ale již nikdy nevrátila. Zemřela 9. května 2007.